Mince Fridricha Falckého
Mince Fridricha Falckého pocházejí hlavně z jeho krátké vlády českého „zimního krále“ od listopadu 1619 do listopadu 1620. Podle stavovského mincovního řádu razily Praha, Kutná Hora, Jáchymov a slezské mincovny tolary, krejcarové násobky až po zlehčený 48krejcar, v Praze i dukáty a jejich násobky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich Falcký (1596–1632) se narodil 26. srpna 1596 na loveckém zámečku Deinschwang u Ambergu jako syn falckého kurfiřta Fridricha IV. a Luisy Juliany Oranžské. Po otcově smrti roku 1610 se jako čtrnáctiletý stal kurfiřtem, samostatně vládl až po dosažení zletilosti. Roku 1613 se oženil s Alžbětou Stuartovnou, dcerou anglického krále Jakuba I., a po otci převzal i vedení Protestantské unie.
Když čeští stavové v srpnu 1619 sesadili Ferdinanda II., ucházeli se o trůn také Karel Emanuel Savojský a Jan Jiří Saský. Zvolen byl kalvinista Fridrich, na jehož anglické příbuzenství se vkládaly velké naděje, a 4. listopadu 1619 jej korunovali v katedrále svatého Víta. Pomoc zvenčí však nepřišla a po porážce na Bílé hoře 8. listopadu 1620 musel narychlo opustit Prahu.
Ve falcké válce přišel i o rodové země, byl dán do říšské klatby a roku 1623 předal císař jeho kurfiřtský hlas Maxmiliánovi Bavorskému. Žil pak převážně v exilu v Haagu a exulanti ho dál uznávali za českého krále. Zemřel 29. listopadu 1632 v Mohuči. Kurfiřtství získal zpět až jeho syn Karel Ludvík vestfálským mírem roku 1648.
Za Fridrichovy vlády dál platil mincovní řád stavovského direktoria z 28. června 1619 a krejcarové mince se dál zlehčovaly. Vedle tolarů a jejich dílů se razily 60, 48, 24 a 12 krejcary i drobné peníze, v Praze také dukáty, pětidukáty a desetidukáty. Čtyřicetiosmikrejcar zavedli moravští stavové v Olomouci roku 1620 a zanikl až státním bankrotem roku 1623. Mince nesou znaky zemí Koruny české a Falce, ke korunovaci vznikla řada medailí a žetonů. Podrobněji o něm píše článek Fridrich Falcký: Zimní král, který ztratil víc než korunu.





