Mince Fridricha Falckého

Mince Fridricha Falckého pocházejí hlavně z jeho krátké vlády českého „zimního krále“ od listopadu 1619 do listopadu 1620. Podle stavovského mincovního řádu razily Praha, Kutná Hora, Jáchymov a slezské mincovny tolary, krejcarové násobky až po zlehčený 48krejcar, v Praze i dukáty a jejich násobky.

Řazení produktů

4 položek celkem

Výpis produktů

Fridrich Falcký – 24 krejcar, Kutná Hora 1620
Novinka
2 999 Kč

Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...

9409
74a788eb0560939f6bbcb90d69e754633f3f52a
Novinka
17 499 Kč

Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...

18068
Fridrich Falcký – 24 krejcar, Kutná Hora 1620
Novinka Video Mincmistrův výběr
11 900 Kč

Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...

9261
Fridrich Falcký – 24 krejcar, Kutná Hora 1620
Novinka Video Mincmistrův výběr
13 900 Kč

Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...

9260

Ovládací prvky výpisu

4 položek celkem

48krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, mincovna Kutná HoraFridrich Falcký (1596–1632) se narodil 26. srpna 1596 na loveckém zámečku Deinschwang u Ambergu jako syn falckého kurfiřta Fridricha IV. a Luisy Juliany Oranžské. Po otcově smrti roku 1610 se jako čtrnáctiletý stal kurfiřtem, samostatně vládl až po dosažení zletilosti. Roku 1613 se oženil s Alžbětou Stuartovnou, dcerou anglického krále Jakuba I., a po otci převzal i vedení Protestantské unie.

Když čeští stavové v srpnu 1619 sesadili Ferdinanda II., ucházeli se o trůn také Karel Emanuel Savojský a Jan Jiří Saský. Zvolen byl kalvinista Fridrich, na jehož anglické příbuzenství se vkládaly velké naděje, a 4. listopadu 1619 jej korunovali v katedrále svatého Víta. Pomoc zvenčí však nepřišla a po porážce na Bílé hoře 8. listopadu 1620 musel narychlo opustit Prahu.

Ve falcké válce přišel i o rodové země, byl dán do říšské klatby a roku 1623 předal císař jeho kurfiřtský hlas Maxmiliánovi Bavorskému. Žil pak převážně v exilu v Haagu a exulanti ho dál uznávali za českého krále. Zemřel 29. listopadu 1632 v Mohuči. Kurfiřtství získal zpět až jeho syn Karel Ludvík vestfálským mírem roku 1648.

Za Fridrichovy vlády dál platil mincovní řád stavovského direktoria z 28. června 1619 a krejcarové mince se dál zlehčovaly. Vedle tolarů a jejich dílů se razily 60, 48, 24 a 12 krejcary i drobné peníze, v Praze také dukáty, pětidukáty a desetidukáty. Čtyřicetiosmikrejcar zavedli moravští stavové v Olomouci roku 1620 a zanikl až státním bankrotem roku 1623. Mince nesou znaky zemí Koruny české a Falce, ke korunovaci vznikla řada medailí a žetonů. Podrobněji o něm píše článek Fridrich Falcký: Zimní král, který ztratil víc než korunu.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet