Mince Fridricha II. Anhaltského
Mince Fridricha II. Anhaltského pocházejí z let 1904–1918, kdy askánský vévoda, velký příznivec divadla a opery v Dessau, vládl Anhaltsku jako jednomu ze spolkových států Německého císařství. Nejznámější je stříbrná třímarka z roku 1914 se dvojportrétem vévody a vévodkyně Marie k jejich stříbrné svatbě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Fridrich II. Anhaltský (1856–1918) se narodil 19. srpna 1856 v Dessau jako druhý syn vévody Fridricha I. z rodu Askánců. Se starším bratrem Leopoldem studoval v Ženevě, Bonnu a Mnichově a do roku 1883 oba sloužili jako důstojníci pruské armády. Když Leopold roku 1886 zemřel, stal se Fridrich následníkem trůnu a začal se připravovat na správu země.
Roku 1889 se oženil s princeznou Marií Bádenskou, sestrou pozdějšího říšského kancléře Maxe Bádenského; manželství zůstalo bezdětné. Vévodou se stal roku 1904 po otcově smrti. Od devadesátých let 19. století se věnoval hlavně divadlu a opeře a dvorní divadlo v Dessau se stalo středem kulturního života města. Zemřel 21. dubna 1918 na zámku Ballenstedt; nastoupil mladší bratr Eduard, který však zemřel ještě téhož roku, a vévodství přešlo na jeho syna Joachima Ernsta.
Anhaltsko jako spolkový stát razilo marky podle říšského zákona – s vlastním panovníkem na líci a společnou říšskou orlicí na rubu, a to v berlínské mincovně se značkou A. K 25. výročí sňatku vydalo roku 1914 stříbrnou třímarku (900/1000, 16,67 g) se dvěma poprsími a opisem „FRIEDRICH II · MARIE · HERZOG UND HERZOGIN VON ANHALT 1889–1914“; vyraženo bylo 200 000 kusů a 1 000 kusů v leštěné kvalitě.





