Mince Fridricha II. Bádenského
Fridrich II. Bádenský (1857–1928) byl sedmým a posledním bádenským velkovévodou. Syn Fridricha I. Bádenského a vnuk císaře Viléma I. dlouho sloužil v armádě. Na trůn nastoupil v roce 1907 a pokračoval v liberální politice svého otce. Po porážce Německa v první světové válce se v listopadu 1918 vzdal trůnu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Fridrich II. Bádenský (1857–1928) se narodil 9. července 1857 v Karlsruhe jako syn velkovévody Fridricha I. Bádenského a Luisy Pruské, dcery pozdějšího císaře Viléma I. Nejprve ho vyučoval soukromý učitel, potom chodil na karlsruhské gymnázium, kde v roce 1875 maturoval. Poté navštěvoval přednášky na univerzitách v Heidelbergu, Bonnu a Freiburgu; v Bonnu studoval spolu se svým bratrancem, budoucím císařem Vilémem II.
Velkou část života strávil v armádě. Od roku 1880 sloužil u 1. pěšího gardového pluku v Postupimi, později velel bádenskému pěšímu pluku ve Freiburgu a v letech 1897–1901 VIII. armádnímu sboru v Koblenzi, kde mu jako náčelník štábu sloužil i Paul von Hindenburg. Z činné služby odešel v roce 1902, aby mohl pomáhat stárnoucímu otci, a později byl povýšen na generálplukovníka.
V roce 1885 se na zámku Hohenburg oženil s Hildou Nasavskou, dcerou vévody Adolfa Nasavského, pozdějšího lucemburského velkovévody. Manželství zůstalo bezdětné a plachý pár nikdy nezískal takovou oblibu jako jeho rodiče. Zkušenost s vládou získal Fridrich už v letech 1881–1882, kdy za otce těžce nemocného tyfem vykonával regentství.
Velkovévodou se stal po otcově smrti 28. září 1907 a v zásadě pokračoval v jeho liberální politice. Za jeho vlády vznikla obchodní vysoká škola v Mannheimu, základ pozdější univerzity, a karlsruhská Kunsthalle získala nové křídlo věnované dílu malíře Hanse Thomy. V listopadu 1918, uprostřed německé revoluce, se nejprve vzdal vládní moci a 22. listopadu podepsal na zámku Langenstein abdikaci.
Poté žil s manželkou na Langensteinu a od roku 1920 ve Freiburgu. V posledních letech téměř oslepl a jezdil se léčit do lázní Baden-Baden a Badenweiler. Zemřel 9. srpna 1928 v Badenweileru a byl pohřben v hrobce velkovévodů v Karlsruhe.
