Mince Fridricha II. Velikého z Berlína
Mince Fridricha II. Velikého z Berlína pocházejí z pruské královské mincovny, kterou panovník roku 1750 rozšířil a dal jí značku A. Patří sem hlavně tolary a jejich díly z let 1750–1786 ražené podle Graumannovy čtrnáctitolarové stopy, s vavřínovou hlavou krále a korunovanou orlicí na zbraních.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1770 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný čtvrt tolar Fridricha II. Velikého z počátku jeho vlády představuje drobnější nominál osvícenského Pruska. Emise z let 1750–1752 dokládá stabilizaci měny i rostoucí...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich II. Veliký (1712–1786) vládl v Prusku od roku 1740 a v roce 1750 dal celé pruské mincovnictví přestavět. Generálnímu mincmistrovi Johannu Philippu Graumannovi, kterého získal z brunšvicko-lüneburských služeb, svěřil návrh nové soustavy: místo lipské dvanáctitolarové stopy se nyní z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 14 tolarů. Tolar této stopy vážil 22,272 g při ryzosti 750/1000 a Prusko podle ní razilo až do roku 1856.
Téhož roku 1750 koupil král pro berlínskou mincovnu v Unterwasserstraße sousední dům a mincovna dostala písmeno A, které berlínské ražby nesou dodnes. Dosavadní značky mincmistrů tím definitivně zmizely. Roku 1752 nechal král Graumanna postavit ještě Novou mincovnu na Contrescarpe, která sloužila jako pobočka až do roku 1841.
Berlínský tolar Fridricha II. nese na líci hlavu krále s vavřínovým věncem a opis FRIDERICUS BORUSSORUM REX, na rubu korunovanou orlici sedící na zbraních, nápis EIN REICHSTHALER a značku A mezi číslicemi letopočtu. Konvenční stopu, kterou roku 1753 dohodlo Rakousko s Bavorskem, Prusko nepřijalo.
