Mince Fridricha II. Velikého z Vratislavi
Mince Fridricha II. Velikého z Vratislavi pocházejí z mincovny ve slezské Vratislavi, kterou Prusko získalo s téměř celým Slezskem roku 1742. Od roku 1750 nesou pruské ražby z Vratislavi značku B a razily se podle Graumannovy čtrnáctitolarové stopy, například tolary a třetinové tolary s nápisem EINEN REICHS THALER.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Ovládací prvky výpisu
Fridrich II. Veliký (1712–1786) byl pruským králem v letech 1740–1786 a za své vlády rozšířil državy Hohenzollernů zejména na úkor Rakouska o Slezsko. Vratislavská mincovna, do té doby habsburská, tak začala razit pruské mince; v letech 1743–1751 ji vedl mincmistr Adam Heinrich Ehrenreich se značkou A. H. E.
Od roku 1750 platila v Prusku Graumannova stopa, kterou navrhl generální mincmistr Johann Philipp Graumann: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 14 tolarů, tolar se dělil na 24 dobrých grošů. Vratislav nesla na pruských mincích v letech 1750–1822 značku B. Pod písmenem B stojí na tolarech i na třetinových tolarech s nápisem 3 EINEN REICHS THALER, tedy „tři na jeden tolar“.
Všechny pruské mincovny podléhaly generálnímu mincovnímu řediteli v Berlíně. Ředitelem vratislavské mincovny byl roku 1781 Karl Gotthelf Lessing, bratr spisovatele Gottholda Ephraima Lessinga. Za něj vznikly téhož roku tzv. hoymovské mince, tolary, fridrichsdory a trojníky s datem narozenin slezského ministra hraběte Hoyma místo běžného opisu; berlínské ředitelství jejich ražbu zakázalo a vydané kusy dalo stáhnout.
