Mince Fridricha II. Velikého
Mince Fridricha II. Velikého pocházejí z let 1740–1786, kdy pruský král dobyl Slezsko a ubránil je v sedmileté válce. Roku 1750 zavedl novou mincovní stopu s říšským tolarem a zlatým friedrichsdorem v hodnotě pěti tolarů; razila se hlavně v Berlíně se značkou A a ve Vratislavi se značkou B.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný čtvrt tolar Fridricha II. Velikého z počátku jeho vlády představuje drobnější nominál osvícenského Pruska. Emise z let 1750–1752 dokládá stabilizaci měny i rostoucí...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich II. Veliký (1712–1786) se narodil 24. ledna 1712 v Berlíně jako syn krále Fridricha Viléma I. Pruského. S přísným otcem se dostal do vážného sporu: roku 1730 se pokusil o útěk do Anglie s důstojníkem Hansem Hermannem von Katte, byl zatčen a uvězněn v Küstrinu, kde musel přihlížet Katteho popravě. Propuštěn byl až pod podmínkou sňatku s Alžbětou Kristýnou Brunšvickou.
Na trůn nastoupil 31. května 1740 a ještě téhož roku napadl rakouské Slezsko. V první a druhé slezské válce získal Slezsko i Kladsko a mírem v Drážďanech roku 1745 si je pojistil. V sedmileté válce 1756–1763 čelil spojenému Rakousku, Francii a Rusku; vítězství u Rossbachu a Leuthenu a mír v Hubertusburku roku 1763 mu Slezsko zachovaly. Roku 1772 se podílel na prvním dělení Polska.
Byl osvícenským panovníkem, psal francouzsky, dopisoval si s Voltairem a nejraději pobýval na zámku Sanssouci v Postupimi, kde je také pohřben. Zemřel 17. srpna 1786 bez potomků a nastoupil po něm synovec Fridrich Vilém II.
Roku 1750 zavedl v Prusku Graumannovu stopu: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 14 tolarů a vedle tolaru a jeho dílů vznikl zlatý friedrichsdor v hodnotě pěti tolarů. Mince nesou písmeno mincovny, A pro Berlín a B pro Vratislav. Sedmiletou válku financoval král i znehodnocováním mince: s pomocí lipských mincovních podnikatelů Veitela Heineho Ephraima a Daniela Itziga pruskou minci pětkrát zhoršil a znehodnotil také ražby saské a polské. Podle Graumannovy stopy se pruský tolar razil až do roku 1856.





