Mince Fridricha III. Saského z Annabergu
Mince Fridricha III. Saského z Annabergu razila od roku 1498 mincovna založená u bohatých stříbrných dolů na Schreckenbergu v Krušných horách. Jsou to především schreckenbergery neboli andělské groše se jmény společně vládnoucích Wettinů a první saské guldengroše, předchůdci tolaru, ražené od roku 1500.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný Schreckenberger (Engelsgroschen) ražený kolem roku 1507–1525 v Sasku za vlády Fridricha III., Jana a Jiřího. Historická mince spojená s bohatou těžbou stříbra a raným...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich III. Saský, zvaný Moudrý (1463–1525), byl od roku 1486 saským kurfiřtem. Na počátku 90. let 15. století se na Schreckenbergu našla bohatá stříbrná ruda a roku 1496 tu vzniklo nové horní město, pozdější Annaberg. Mincovnu založili roku 1498 kurfiřt Fridrich Moudrý a vévoda Albrecht z albertinské větve Wettinů; do konce roku 1501 pracovala ve Frohnau, od roku 1502 v Annabergu.
Ze stříbra Schreckenbergu se podle mincovního řádu z 18. srpna 1498 razily nové groše nazvané podle hory schreckenbergery. Na líci nesou anděla, který drží kurfiřtský štít se zkříženými meči, odtud jméno andělský groš, na rubu znak saských vévodů. Sedm schreckenbergerů mělo hodnotu rýnského zlatého, od roku 1500 guldengroše. Lidově se jim říkalo i „mlýnské kameny“, snad proto, že mincovna zpočátku sídlila v mlýně ve Frohnau.
Opisy uvádějí společně vládnoucí Wettiny – Fridricha, jeho bratra Jana a vévodu Jiřího. V Annabergu se roku 1500 razily i první saské guldengroše, velké stříbrné mince v hodnotě zlatého. Schreckenbergery se tu razily do roku 1547 a roku 1558 mincovnu zavřel kurfiřt August, když soustředil ražbu do Drážďan.
