Mince Fridricha III. Saského

Fridrich III. Saský (1463–1525), zvaný Moudrý, se narodil v Torgau jako syn saského kurfiřta Arnošta a Alžběty Bavorské, dcery vévody Albrechta III. Rok před jeho nástupem si otec a strýc Albrecht rozdělili wettinské državy a Fridrich tak stanul v čele starší, ernestinské větve rodu. Kurfiřtem se stal po otcově smrti roku 1486 a zemi pak spravoval ve shodě s mladším bratrem Janem, později zvaným Stálý.

Patřil k říšským knížatům, která naléhala na císaře Maxmiliána I., aby reformoval správu říše, a roku 1500 stanul v čele nově zřízené říšské regentské rady. Už předtím, roku 1493, podnikl pouť do Svaté země. Při volbě císaře roku 1519 byl kandidátem papeže Lva X., sám však korunu nepřijal a podpořil zvolení Karla V. Na oplátku si vymínil, že nový císař splatí starý dluh vůči Sasku.

Fridrich byl velkorysým mecenášem. Roku 1502 založil spolu s přítelem z mládí, teologem Johannem von Staupitz, univerzitu ve Wittenbergu, od roku 1504 byl jeho dvorním malířem Lucas Cranach starší a portrétoval ho i Albrecht Dürer. V zámeckém kostele ve Wittenbergu shromáždil jednu z největších sbírek relikvií své doby, inventář z roku 1518 jich uvádí přes sedmnáct tisíc. Kostel vybavil také množstvím chrámového stříbra, obrazů a soch.

Na wittenberské univerzitě učil od roku 1508 Martin Luther. Když ho roku 1521 Karel V. na sněmu ve Wormsu prohlásil za psance, nechal ho Fridrich na zpáteční cestě přepadnout přestrojenými jezdci a ukrýt na hradě Wartburg, kde Luther přeložil Nový zákon do němčiny. Pro Sasko navíc vymohl výjimku z wormského ediktu. S reformátorem se kurfiřt osobně téměř nestýkal a podle převažujícího názoru zůstal až do smrti katolíkem. Zemřel roku 1525 a vládu po něm převzal bratr Jan.