Mince Fridricha Kristiána Braniborsko-Bayreuthského
Mince Fridricha Kristiána Braniborsko-Bayreuthského pocházejí z let 1763–1769, kdy poslední příslušník mladší linie Hohenzollernů v Bayreuthu sanoval zadlužené markrabství. Jeho bayreuthská mincovna razila stříbrné dvacetikrejcary podle konvenční stopy, tedy šedesát kusů z hřivny ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský (1708–1769) se narodil 17. července 1708 ve Weferlingenu jako nejmladší ze čtrnácti dětí markraběte Kristiána Jindřicha z kulmbašské linie Hohenzollernů; otec zemřel necelé tři měsíce před jeho narozením. Jako mladší syn dlouho nepočítal s vládou. V letech 1731–1741 žil na zámku v Neustadtu an der Aisch, kde mu okolí přezdívalo „princ z Neustadtu“, a později sloužil v dánském vojsku jako generál.
Roku 1732 se oženil s Viktorií Šarlotou z anhaltského rodu; manželé se roku 1739 rozešli a roku 1764 rozvedli. Z jejich dvou dcer se dospělosti dožila jen Kristiána Žofie Šarlota (1733–1757), provdaná do sasko-hildburghausenského rodu. Markrabětem se Fridrich Kristián stal až roku 1763, když jeho synovec, markrabě Fridrich Braniborsko-Bayreuthský, zemřel bez mužského dědice.
Země byla po okázalém dvoru předchůdce zadlužená. Nový markrabě dvůr výrazně zmenšil, stavby zámků a zahrad téměř zastavil a mnoho umělců odešlo do Berlína; dvorní hudebníky si však ponechal. Zemřel 20. ledna 1769 v Bayreuthu jako poslední z mladší linie, která v markrabství vládla od roku 1603, a Bayreuth zdědil ansbašský markrabě Karel Alexandr.
Franský říšský kraj, k němuž Bayreuth patřil, přistoupil ke konvenční měnové stopě roku 1756. Bayreuthská mincovna za Fridricha Kristiána razila dvacetikrejcary v hodnotě šestiny tolaru s portrétem markraběte a orlicí ve štítu pod korunou. Opis na rubu „LX ST. EINE FEINE MARK“ udává, že se jich z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo šedesát; vedle letopočtu nesou značky mincovních úředníků, například E–S.





