Mince Fridricha Kristiána Saského
Mince Fridricha Kristiána Saského připomínají saského kurfiřta, který vládl jen od 5. října do 17. prosince 1763. Na trůn nastoupil po otci Fridrichu Augustovi II. Saském v zemi zničené sedmiletou válkou, stihl zahájit obnovu státních financí a zemřel na neštovice. Byl otcem dvou saských králů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Fridrich Kristián Saský (1722–1763) se narodil 5. září 1722 v Drážďanech jako syn kurfiřta Fridricha Augusta II. Saského, zároveň polského krále Augusta III., a Marie Josefy Habsburské. Od narození byl slabý a kvůli ochrnutí nohou odkázaný na kolečkové křeslo. Matka ho opakovaně přemlouvala, aby vstoupil do duchovního stavu a vzdal se následnictví ve prospěch mladších bratrů, on však odmítl.
V letech 1738–1740 podnikl cestu po Itálii a roku 1747 se oženil se sestřenicí Marií Antonií Bavorskou, dcerou císaře Karla VII.; oba byli mimořádně hudebně nadaní a měli devět dětí. Za sedmileté války pobýval s rodinou dva roky v Mnichově. Už jako korunní princ si do deníku zapsal, že panovníci jsou tu pro poddané, a ne poddaní pro panovníky.
Na trůn nastoupil 5. října 1763, několik měsíců po hubertusburském míru, který válku ukončil. Jedním z prvních kroků bylo odvolání neoblíbeného premiéra hraběte Heinricha von Brühla. Reformami zvanými rétablissement začal obnovovat rozvrácené finance, omezoval výdaje dvora a zjednodušoval správu; do vlády povolal hlavně muže měšťanského původu. Zároveň se ucházel o polskou korunu.
Zemřel na neštovice 17. prosince 1763, po necelých jedenácti týdnech vlády, a byl pohřben v drážďanské katedrále Nejsvětější Trojice. Za nezletilého syna Fridricha Augusta, pozdějšího prvního saského krále, vládli jeho bratr František Xaver Saský a vdova Marie Antonie.





