Mince Fridricha Oldřicha Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Fridrich Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1591–1634) vládl Brunšvicko-Wolfenbüttelskému knížectví od roku 1613. Správu země přenechával rádcům, jejichž vláda ji téměř zruinovala, a za třicetileté války přišel o většinu území. Zemřel bez potomků a s ním vymřela wolfenbüttelská linie rodu Welfů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Fridrich Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1591–1634) se narodil ve Wolfenbüttelu jako nejstarší syn vévody Jindřicha Julia a jeho druhé manželky Alžběty, dcery dánského krále Frederika II. Jeho mladším bratrem byl vojevůdce třicetileté války Kristián Brunšvický. Studoval na univerzitách v Helmstedtu a Tübingenu a roku 1610 pobýval na anglickém dvoře u své tety, královny Anny Dánské. Při cestě po zemi navštívil Oxford, Bath i Bristol, kde ho zastihla zpráva o zavraždění francouzského krále Jindřicha IV.
Vlády se ujal po otcově smrti roku 1613 a zdědil i jeho dluhy ve výši 1,2 milionu tolarů. Hned roku 1615 tři měsíce marně obléhal město Brunšvik, které mu odmítalo platit. O vládu nejevil velký zájem a podepisoval prý vše, co mu předložili. Moci se proto chopili rádci v čele s Antonem von der Streithorst a silný vliv měla i jeho matka a její bratr, dánský král Kristián IV.
Streithorstova vláda zemi téměř zruinovala a rozpoutala drahotu. Teprve roku 1622 se vévoda s pomocí zemské šlechty znovu ujal vlády a Streithorstovi lidé uprchli. Ve třicetileté válce se Fridrich Oldřich nejprve snažil zůstat neutrální, počátkem roku 1626 však předal vládu bratru Kristiánovi a země se stala bojištěm. V únoru vstoupila do Wolfenbüttelu dánská vojska a císař Ferdinand II. toto předání vlády prohlásil za neplatné. Ještě před drtivou porážkou Dánů u Lutteru se začal přiklánět k císaři.
Knížectví patřilo k nejhůře postiženým zemím Německa, plenila je vojska obou stran a vévoda přišel o většinu území. Manželství s Annou Žofií Braniborskou, dcerou kurfiřta Jana Zikmunda, bylo nešťastné a bezdětné. Fridrich Oldřich zemřel roku 1634 v Brunšviku na následky těžkého úrazu. S ním vymřela wolfenbüttelská linie rodu a knížectví připadlo Augustovi mladšímu.
