Mince Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský (1562–1602) byl vévodou sasko-výmarským z ernestinské větve Wettinů. Po otcově smrti v roce 1573 za něj jako poručník vládl saský kurfiřt August, samostatně vládl od roku 1586. V letech 1591–1601 spravoval Saské kurfiřtství za nezletilého Kristiána II. Saského.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský (1562–1602) se narodil 25. dubna 1562 ve Výmaru jako nejstarší syn vévody Jana Viléma Sasko-Výmarského a Doroty Zuzany Simmernské, dcery falckého kurfiřta Fridricha III. Patřil k ernestinské větvi rodu Wettinů. Dostalo se mu důkladného vzdělání a díky svému nadání byl už ve dvanácti letech zapsán na univerzitu v Jeně.
Když mu v roce 1573 zemřel otec, byl ještě nezletilý. Poručnickou vládu si nárokovala jeho matka, prosadil se však saský kurfiřt August Saský z albertinské větve rodu, který jako nejbližší příbuzný převzal regentství sám. Fridrich Vilém se ujal samostatné vlády až po Augustově smrti v roce 1586. Vydal nový zemský řád a obnovil výsady jenské univerzity.
Roku 1591 zemřel saský kurfiřt Kristián I. Saský a Fridrich Vilém se stal poručníkem jeho nezletilých synů a správcem Saského kurfiřtství. Sídlil v Torgau, kde vedl nákladný dvůr, zatímco vládu ve Výmaru za něj obstarával mladší bratr Jan. V kurfiřtství zakročil proti takzvanému kryptokalvinismu a nechal zatknout bývalého kancléře Nikolause Krella.
V roce 1583 se oženil se Žofií Württemberskou, dcerou vévody Kryštofa Württemberského; z jejich dětí otce přežily jen dvě dcery. Po její smrti se roku 1591 podruhé oženil s Annou Marií, dcerou falckraběte Filipa Ludvíka Neuburského, s níž měl šest dětí; nejmladší syn se narodil až po jeho smrti.
Správa kurfiřtství skončila v roce 1601, kdy se vlády ujal zletilý Kristián II. Saský, a Fridrich Vilém se vrátil do Výmaru. Zemřel tam 7. července 1602 ve věku čtyřiceti let. Vévodství připadlo jeho bratrovi Janovi, pro syny Fridricha Viléma však bylo v roce 1603 vyčleněno samostatné Sasko-Altenbursko. Stal se tak zakladatelem starší altenburské linie, která vládla do roku 1672.
