Mince Fridricha Viléma II. Pruského
Mince Fridricha Viléma II. Pruského pocházejí z let 1786–1797, kdy vládl Prusku. Pruské tolary se razily podle Graumannovy stopy po 14 kusech z kolínské hřivny ryzího stříbra, mimo jiné v Berlíně (A) a ve Vratislavi (B); od roku 1790 nesou na rubu pruského orla ve štítu mezi dvěma divými muži.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Fridrich Vilém II. Pruský (1744–1797) se narodil 25. září 1744 v Berlíně jako syn prince Augusta Viléma Pruského a Luisy Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelské a synovec Fridricha II. Velikého. Následníkem trůnu se stal ve čtrnácti letech po otcově smrti. Roku 1765 se oženil s Alžbětou Kristýnou Brunšvickou, manželství však bylo roku 1769 zrušeno a téhož roku si vzal Frederiku Luisu Hesensko-Darmstadtskou, matku pozdějšího krále Fridricha Viléma III.
Na trůn nastoupil 17. srpna 1786 po bezdětném strýci. Zmírnil daňové břemeno, zrušil státní monopoly na kávu, tabák a cukr a podporoval školy, univerzity a německý jazyk. Už roku 1781 vstoupil do řádu rosenkruciánů a velký vliv u něj získali Johann Christoph von Wöllner a Johann Rudolf von Bischoffwerder; vláda pak zpřísnila cenzuru a náboženský dohled. Roku 1794 byl dokončen Všeobecný zemský zákoník.
Válku s revoluční Francií ukončilo pro Prusko 5. dubna 1795 basilejský mír. Druhým dělením Polska roku 1793 a třetím roku 1795 získalo Prusko rozsáhlá území. V Berlíně dal v letech 1788–1791 postavit Braniborskou bránu podle návrhu Carla Gottharda Langhanse, v Postupimi Mramorový palác. Byl zdatný violoncellista a mecenáš hudby. Zemřel 16. listopadu 1797 v Postupimi.
Prusko razilo podle Graumannovy stopy z roku 1750: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 14 tolarů, tolar vážil 22,272 g při ryzosti 750/1000 a konvenční stopu Prusko nikdy nepřijalo. Písmeno pod obrazem prozrazuje mincovnu, A Berlín a B Vratislav. Tolary Fridricha Viléma II. z let 1790–1797 nesou na rubu pruského orla ve štítu mezi dvěma divými muži; tyto štítonoše znaly už harcké tolary brunšvických vévodů ze 16. století.





