Mince Fridricha Viléma IV. Pruského z Berlína
Mince Fridricha Viléma IV. Pruského z Berlína pocházejí z hlavní pruské mincovny se značkou A z let 1840–1861. Patří sem tolary podle Graumannovy čtrnáctitolarové stopy, spolkové dvoutolary podle drážďanské smlouvy z roku 1838 i spolkové tolary zavedené vídeňskou mincovní smlouvou roku 1857.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pruský tolar Fridricha Viléma IV. z poloviny 19. století připomíná období proměn německých států před sjednocením. Spojuje tradiční panovnickou reprezentaci s měnovou praxí,...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich Vilém IV. Pruský (1795–1861) nastoupil na trůn roku 1840 a jeho mince razila především berlínská mincovna, která od roku 1750 užívá značku A. Tolar se tehdy dál razil podle Graumannovy stopy, tedy 14 tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra; opis rubu to vyjadřuje zkratkou EIN THALER XIV EINE F M a pod ním stojí korunovaný čtrnáctipolní znak s řetězem Řádu černé orlice.
Drážďanská mincovní smlouva z roku 1838 zavedla v německém celním spolku společnou minci, dvoutolar v hodnotě 3½ zlatého. Berlínské dvoutolary Fridricha Viléma IV. proto nesou opis 2 THALER VII EINE F MARK 3 1/2 GULDEN VEREINSMÜNZE. Vídeňská smlouva z 24. ledna 1857 přešla od kolínské hřivny k celní libře o 500 g: spolkový tolar se razil po 30 kusech z libry ryzího stříbra a jeho rub nese opis XXX EIN PFUND FEIN a korunovanou orlici se žezlem a jablkem. Obsah ryzího stříbra klesl jen nepatrně, ze 16,704 na 16,666 g.
K berlínským ražbám patří i výtěžkové tolary s nápisem SEGEN DES MANSFELDER BERGBAUES, které připomínají stříbro z mansfeldských dolů. Razily se ve staré i nové stopě a v Prusku vycházely až do roku 1873, takže patří k posledním výtěžkovým tolarům vůbec.
