Mince Galeria Maximiana
Mince Galeria Maximiana pocházejí z let 293–311, kdy byl caesarem Diocletiana a od roku 305 augustem východní části říše. Převažují bronzové folly s tenkou vrstvou stříbra, zavedené Diocletianovou reformou kolem roku 294. Razila je hustá síť mincoven od Trevíru po Alexandrii, později hlavně na Balkáně a v Malé Asii.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Galerius Maximianus (mezi 250 a 260–311), celým jménem Gaius Galerius Valerius Maximianus, pocházel z prosté venkovské rodiny v Ilýrii z okolí dnešního Gamzigradu v Srbsku. Podle některých pramenů v mládí pásl dobytek, a odtud jeho přízvisko Armentarius. Do armády vstoupil za Aureliána a za Diocletiana se vypracoval mezi přední velitele.
Roku 293 ho Diocletianus v rámci tetrarchie jmenoval caesarem pro východ; Galerius se musel rozvést a oženit s jeho dcerou Galerií Valerií. Z rezidence v Sirmiu bránil dunajskou hranici proti Sarmatům a Karpům. Roku 296 utrpěl od perského krále Narsého těžkou porážku, o rok později však Peršany v Arménii porazil a vynutil výhodný mír; připomíná ho jeho vítězný oblouk v Soluni.
Po abdikaci Diocletiana a Maximiana 1. května 305 se stal augustem východu. Neuznal Maxentia, neúspěšně vytáhl na Itálii a roku 308 se v Carnuntu s Diocletianem a Maximianem pokusil tetrarchii obnovit; augustem západu se stal Licinius. Křesťanské prameny ho viní z podněcování pronásledování z roku 303. Těžce nemocný vydal 30. dubna 311 v Nikomédii toleranční edikt, jímž se křesťanství stalo trpěným náboženstvím, a o několik dní později zemřel.
Jako caesar se na mincích objevuje s opisem GAL VAL MAXIMIANVS NOB C, zprvu ještě na antoniniánech z doby před reformou. Hlavní mincí jeho vlády byl follis, velký bronz zavedený Diocletianem kolem roku 294: zpočátku vážil asi 10 g, obsahoval kolem 4 % stříbra a nesl tenkou stříbrnou vrstvu na povrchu, v dalších letech však slábl. Jako augustus razil Galerius hlavně v balkánských a maloasijských mincovnách – v Kyziku, Serdice, Hérakleii, Nikomédii a Soluni.





