Mince Gallienia
Gallienus (218–268) byl římský císař, jehož patnáctiletá vláda spadá do neklidného období krize třetího století. Jeho mince, zejména hojně ražené antoniniany, patří mezi nejdostupnější antické ražby a nabízejí bohatou škálu reversních motivů s božstvy a alegorickými výjevy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Antoninián císaře Galliena z mincovny ve Viminaciu představuje klasický příklad pozdně římské měnové reformy a císařské propagandy. Typ SALVS AVGG symbolizuje péči o zdraví a...
Ovládací prvky výpisu
Gallienus, plným jménem Publius Licinius Egnatius Gallienus, se narodil roku 218 jako syn budoucího císaře Valeriana. V roce 253 byl svým otcem jmenován spoluvládcem a převzal odpovědnost za západní provincie, zatímco Valerianus hájil východní hranice. Když byl Valerianus roku 260 zajat Peršany, stal se Gallienus jediným vládcem rozsáhlé, avšak vnitřně rozvrácené říše.
Gallienova vláda probíhala v období takzvané krize třetího století, kdy se impérium potýkalo s vojenskými tlaky na hranicích, hospodářským úpadkem a řadou uzurpátorů. Císař na tyto výzvy reagoval reformou armády – vytvořil mobilní jízdní jednotky schopné rychle zasáhnout kdekoli v říši. Byl také vzdělaným mužem s hlubokým zájmem o řeckou kulturu a filozofii, v Athénách se nechal zasvětit do eleusinských mystérií.
Z numismatického hlediska je Gallienova éra charakteristická masovou produkcí antoninianů, které postupně ztrácely svůj obsah stříbra a na konci jeho vlády byly prakticky bronzové s pouhým postříbřením povrchu. Tato měnová inflace vedla k ražbě obrovského množství mincí, což z Gallienových antoninianů činí dnes jedny z nejdostupnějších antických ražeb.
Zvláštní pozornost sběratelů přitahuje takzvaná zvířecí série s nápisem APOLLINI CONS AVG, zobrazující různá posvátná zvířata od kentaurů po gryfy. Gallienus zemřel v září 268, když byl zavražděn svými vlastními důstojníky během obléhání Milána. Jeho mince dodnes slouží jako cenný pramen pro studium římské ekonomiky v období hluboké krize.
