Mince Gratiana
Mince Gratiana pocházejí z let 367–383, kdy vládl západní části římské říše, nejprve vedle otce Valentiniana I. a od roku 375 jako hlavní císař Západu. Nejvíc jeho typů vzniklo v Římě a v Trevíru, kde měl až do roku 381 sídlo. Razily se zlaté solidy, stříbrné siliquy a hlavně drobné bronzy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Gratianus (359–383) se narodil 18. dubna 359 v Sirmiu jako jediný syn Valentiniana I. a jeho první manželky Mariny Severy. Jméno dostal po dědovi. Jeho vychovatelem byl rétor Ausonius. Když otec roku 367 v Ambianu onemocněl, představil osmiletého syna 24. srpna vojsku jako spoluvládce s titulem augusta, aniž by byl předtím caesarem.
Roku 374 se v Trevíru oženil s Konstancií, posmrtně narozenou dcerou Constantia II. Po otcově smrti roku 375 převzal vládu nad Západem; formálně ji sdílel s malým nevlastním bratrem Valentinianem II. Roku 378 porazil Alamany za Rýnem. Téhož roku padl jeho strýc Valens u Adrianopole a Gratianus 19. ledna 379 jmenoval císařem Východu Theodosia I.
Gratianus podporoval křesťanství nicejského vyznání: roku 380 vydal s Theodosiem a Valentinianem II. soluňský edikt, odmítl titul nejvyššího kněze a dal odstranit oltář Viktorie ze senátní kurie. Roku 381 přesídlil z Trevíru do Mediolana. Vojsko jej opustilo při střetu s uzurpátorem Magnem Maximem u Paříže; Gratianus prchl do Lugduna, kde jej 25. srpna 383 zabili.
Mince s Gratianovým jménem razily mincovny celé říše od Trevíru, Lugduna a Arelate přes Řím, Aquileju a Siscii po Konstantinopol, Antiochii a Alexandrii. Nejvíce typů pochází z Říma a z Trevíru, kde měl Gratianus do roku 381 sídlo. Vedle zlatých solidů a stříbrných siliquí a miliarensií tvoří největší skupinu drobné bronzy, které numismatika podle velikosti označuje jako AE2, AE3 a AE4.
