Mince Gratiana
Gratianus (359–383) vládl západní části římské říše v letech 375 až 383. Zvítězil nad Alamany, po katastrofě u Adrianopole povolal na východ Theodosia I. a jako první císař odmítl pohanský titul nejvyššího kněze. Zahynul při vzpouře ve Lyonu. Bylo mu teprve čtyřiadvacet let.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Gratianus (359–383) byl starším synem císaře Valentiniana I. a narodil se v panonské Sirmiu. Otec ho už v osmi letech nechal provolat spoluvládcem, takže vyrůstal s vědomím, že jednou převezme říši. Dostalo se mu pečlivého vzdělání a jeho učitelem byl slavný básník a řečník Ausonius.
Samostatné vlády na západě se ujal roku 375 po náhlé otcově smrti. Vojsko v Panonii mezitím prohlásilo císařem i jeho nevlastního bratra Valentiniana II., tehdy ještě dítě, a Gratianus tuto volbu uznal, aby předešel dalšímu rozkolu.
Roku 378 dosáhl svého největšího vojenského úspěchu, když u Argentarie v Alsasku porazil vpád alamanských Lentienců. Vzápětí zamířil na východ na pomoc svému strýci Valentovi, dorazil však pozdě. Východní vojsko bylo u Adrianopole zničeno Góty a Valens v bitvě padl.
V nastalé krizi Gratianus prokázal politický odhad. Povolal ze Španělska zkušeného vojevůdce Theodosia a svěřil mu vládu nad východní částí říše. Sám se pod vlivem milánského biskupa Ambrože přiklonil k důslednější podpoře křesťanství, odmítl titul pontifex maximus a nechal odstranit oltář bohyně Vítězství ze senátní budovy.
Konec jeho vlády přišel náhle. Roku 383 se v Británii vzbouřil vojevůdce Magnus Maximus a Gratianovy jednotky přešly na jeho stranu. Opuštěný císař byl dostižen v Lyonu a zavražděn ve věku pouhých čtyřiadvaceti let.
Přes krátký život zanechal Gratianus výraznou stopu. Jeho rozhodnutí povolat Theodosia udrželo východ říše pohromadě a jeho náboženská politika předznamenala konec veřejného postavení starých římských kultů. Současníci mu vyčítali, že se příliš spoléhal na družinu alanských jezdců a odcizil se vlastnímu vojsku.
