Mince Hadriána
Hadrián (76–138) byl římským císařem v letech 117 až 138 a patří k takzvaným adoptivním císařům. Zastavil dobyvačnou politiku svého předchůdce, opevnil hranice říše a proslul cestami po provinciích i mimořádným zájmem o umění. Vládl jednadvacet let a zemřel roku 138.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Československá koruna z roku 1952 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Československá koruna z roku 1950 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Československá koruna z roku 1951 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Hliníkových 50 haléřů z roku 1944 připomíná samostatné slovenské mincovnictví válečných let. Státní znak a motiv pluhu spojují dobovou státní symboliku s obrazem zemědělské...
Koruna Slovenského státu z roku 1944 spojuje státní znak s výraznou kompozicí obilných klasů a jedlových větví. Certifikace NGC MS 62 dokládá zachovalý neoběhový stav této...
Hliníkových 20 haléřů z roku 1942 připomíná mincovnictví Slovenské republiky v období druhé světové války. Státní znak doplňuje pohled na nitranský hradní areál. Certifikace NGC...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný antoninián císaře Galliena připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s personifikací míru Pax, olivovou ratolestí a žezlem vytváří působivý protipól k vojenským...
Hadrián (76–138) pocházel z italské rodiny usazené v hispánské Italice, tedy ze stejného prostředí jako jeho předchůdce Traianus, který byl jeho vzdáleným příbuzným a poručníkem. Získal důkladné řecké vzdělání a pro svou zálibu v helénské kultuře si vysloužil přezdívku Řekáček.
Prošel obvyklou vojenskou i úřední dráhou a v době Traianova východního tažení velel v Sýrii. Když roku 117 císař na cestě zpět zemřel, byla oznámena Hadriánova adopce. Část senátorů o její pravosti pochybovala a napětí mezi císařem a senátem provázelo celou jeho vládu.
Hned zkraje učinil zásadní rozhodnutí. Vzdal se čerstvě dobytých území v Mezopotámii, protože je považoval za neudržitelná, a zvolil politiku pevných a bránitelných hranic. Tento obrat mu vynesl kritiku, říši však ušetřil vyčerpávajících válek.
Symbolem nové politiky se stal val, který nechal vybudovat napříč severní Británií. Osmdesát mil dlouhé opevnění s pevnůstkami a strážními věžemi oddělilo římské území od kmenů na severu a jeho zbytky jsou dodnes nejznámější římskou památkou na ostrovech.
Většinu vlády strávil na cestách. Objel prakticky celou říši, kontroloval legie, zakládal města a financoval stavby. V Athénách dokončil obrovský Diův chrám, v Římě nechal přestavět Pantheon a u Tiburu vybudoval rozlehlé sídlo plné staveb připomínajících místa, která navštívil.
Osobní tragédií se stala smrt mladíka Antinoa, který se roku 130 utopil v Nilu. Zdrcený císař ho nechal prohlásit za boha, pojmenoval po něm město a jeho podobizny se rozšířily po celé říši.
Poslední léta zatížilo povstání v Judeji vedené Bar Kochbou, potlačené s velkou tvrdostí. Nemocný Hadrián adoptoval Antonina Pia a zavázal ho, aby dále přijal Marka Aurelia. Zemřel roku 138 v Baiae.
