Mince Hadriána
Mince Hadriána pocházejí z let 117–138, kdy římský císař objel téměř všechny provincie říše. Razily se hlavně v Římě – zlaté aurei, stříbrné denáry a mosazné a bronzové sestercie, dupondie a asy; na východě vznikaly i stříbrné cistofory. Proslulé jsou série zobrazující jednotlivé provincie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Ovládací prvky výpisu
Hadrián (76–138), celým jménem Publius Aelius Hadrianus, se podle většiny badatelů narodil 24. ledna 76 v Italice u dnešní Sevilly. Jeho otec byl bratranec pozdějšího císaře Traiana; když roku 86 rodiče zemřeli, stal se Traianus jedním z jeho poručníků. Kolem roku 100 se Hadrián oženil s Traianovou prasynovkyní Vibií Sabinou a roku 112 byl krátce athénským archontem.
Traianus zemřel 8. srpna 117 v kilikijském Selinuntu a Hadrián převzal vládu. Většinu panování strávil na cestách po provinciích. Roku 122 dal v Británii začít stavbu valu, který dnes nese jeho jméno, v Římě obnovil Pantheon a postavil chrám Venuše a Romy a u Tiburu, dnešního Tivoli, rozlehlou vilu. Po smrti mladého Antinoa v Egyptě podporoval jeho kult. Na sklonku vlády potlačil v Judeji povstání Bar Kochby.
Roku 138 adoptoval Antonina Pia s podmínkou, že ten přijme za syny Marca Aurelia a Lucia Vera. Hadrián zemřel 10. července 138 v Baiích a Antoninus jej navzdory odporu senátu nechal zbožštit.
Hadriánova ražba je mimořádně rozsáhlá: katalog římských císařských mincí u něj eviduje přes šest tisíc typů, téměř všechny z mincovny v Římě. Vedle aureů a denárů tvoří velkou část sestercie, dupondie a asy, v Malé Asii se razily stříbrné cistofory. Mince z pozdní vlády ukazují císaře, jak pozvedá personifikace provincií, a na jiných je Britannia jako zosobnění Británie.





