Mince Herberta I. z Maine
Mince Herberta I. z Maine jsou stříbrné denáry hrabství Maine z mincovny v Le Mans. Kolem let 1020–1030 se na nich objevil monogram hraběte Herberta a opis SIGNVM DEI VIVI. Tento vzhled se pak razil beze změny až do 12. století a denáry z Le Mans patřily k nejochotněji přijímaným v západní Francii.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Herbert I. z Maine († asi 1035), zvaný Éveille-Chien, tedy „Budič psů“, byl synem hraběte Huga III. a vládl hrabství Maine v severozápadní Francii od poloviny 10. let 11. století. Podle kronikáře Orderika Vitala dostal přízvisko proto, že musel neustále odrážet nájezdy sousedů z Anjou.
Dne 6. července 1016 rozhodl jako spojenec anjouského hraběte Fulka III. Nerry bitvu u Pontlevoy proti Odovi II. z Blois, když napadl bok jeho vojska. Vítězství mu přineslo pověst válečníka, ale vztahy s Fulkem se začaly zhoršovat. Téměř po celou vládu bojoval s le manským biskupem Avesgaudem, Fulkovým spojencem, který jej exkomunikoval. Roku 1025 Fulk vylákal Herberta do Saintes, zajal jej a propustil až po dvou letech, kdy si přivlastnil jihozápadní část Maine. Herbert zanechal syna Huga IV., který jej vystřídal, a tři dcery.
V 10. století se v Le Mans pod hraběcí pravomocí razily prosté denáry s opisem GRATIA DEI REX. Mezi lety 1020 a 1030 nahradil tento vzhled denár s Herbertovým monogramem a opisem SIGNVM DEI VIVI, „znamení Boha živého“. Le manské denáry si díky dobré váze a jakosti získaly takovou důvěru, že se tento typ razil beze změny i za jeho nástupců až do 12. století.





