Mince Herennia Etrusca z Říma
Mince Herennia Etrusca z Říma vznikly v římské mincovně v letech 250–251, kdy byl Herennius Etruscus nejprve caesarem a předákem mládeže a krátce i spoluvládcem svého otce Decia. Patří sem stříbrné antoniniány, bronzové sestercie a vzácné zlaté aurey. Většina nese titul PRINCIPI IVVENTVTIS.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián Herenia Etruska z roku 251 představuje ražbu mladého Caesara z období krize třetího století. Motiv SPES PVBLICA, římská mincovna a certifikace NGC Ch XF z...
Ovládací prvky výpisu
Herennius Etruscus, celým jménem Quintus Herennius Etruscus Messius Decius († 251), byl starším synem císaře Decia. Caesarem se stal roku 250 a na jaře 251 byl prohlášen augustem, tedy spoluvládcem. Zahynul v červnu 251 spolu s otcem v bitvě s Góty u Abrittu v Moesii.
Většina jeho římských mincí pochází z doby, kdy byl caesarem. Nesou opis Q HER ETR MES DECIVS NOB C a portrét mladíka, na antoniniánech s paprsčitou korunou, na aureech a bronzech s holou hlavou. Na rubu převažuje titul PRINCIPI IVVENTVTIS, předák mládeže, s Apollónem sedícím s ratolestí a lyrou nebo se samotným princem ve vojenském oděvu se zástavou a kopím; častý je i nápis PIETAS AVGG.
Po povýšení na augusta zní opis IMP C Q HER ETR MES DECIO AVG a na rubech se objevuje vítězství nad Germány (VICTORIA GERMANICA) nebo sliby k desetiletí vlády (VOTIS DECENNALIBVS). Vedle Říma razila jeho mince také mincovna v syrské Antiochii.
