Mince Herennia Etrusca

Herennius Etruscus (narozen mezi 220 a 230, zemřel 251), celým jménem Quintus Herennius Etruscus Messius Decius, byl starším synem pozdějšího císaře Traiana Decia a jeho manželky Herennie Etruscilly, která pocházela ze vznešené italské rodiny, snad etruského původu. Jeho mladším bratrem byl Hostilianus. V české literatuře se mu někdy říká Decius mladší.

Otec, rodák z Panonie, patřil k senátorské vrstvě a roku 249 jej vojska v Podunají, kam ho Filip I. Arab vyslal obnovit pořádek, provolala císařem. Po Filipově porážce a smrti u Verony ovládl Decius celou říši. Synové měli zajistit trvání nové dynastie: Herennius se roku 250 stal caesarem, tedy určeným dědicem, a stejný titul později získal i Hostilianus.

Decius se vracel ke starým římským tradicím a na přelomu let 249 a 250 nařídil, aby všichni obyvatelé říše obětovali za její blaho; nařízení vyústilo v první organizované pronásledování křesťanů. Mezitím vpadli přes Dunaj Gótové v čele s králem Knivou. Herennius byl vyslán s předvojem proti nim a zakrátko následoval i otec s hlavním vojskem.

Na jaře 251 povýšil Decius syna na augusta, tedy na rovnoprávného spoluvládce, a Herennius v tomto roce zastával i úřad konzula. Válka s Góty se však vlekla. Decius sice Góty zaskočil při obléhání Nicopolis ad Istrum, u Beroe však utrpěl těžkou porážku. Když se Gótové s kořistí a zajatci vraceli domů, chtěl je porazit a kořist získat zpět.

V létě 251 se obě vojska střetla u Abrittu v Dolní Moesii, nedaleko dnešního Razgradu v Bulharsku. Herennius podle Jordana a Aurelia Victora zahynul zasažen šípem v boji před hlavní bitvou, podle jiných pramenů padl spolu s otcem. Decius bývá označován za prvního římského císaře, který padl v boji s vnějším nepřítelem. Těla otce ani syna se nikdy nenašla a vládu převzal Trebonianus Gallus.