Mince Herennie Etruscilly
Mince Herennie Etruscilly pocházejí z let 249–251, kdy byla augustou jako manželka císaře Traiana Decia. Jde hlavně o antoniniány s jejím poprsím na srpku měsíce, ražené v syrské Antiochii a v Římě, dále o sestercie, asy a vzácné aurei. Častým rubem je Pudicitia, ctnost a cudnost vdané ženy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Herennia Etruscilla, celým jménem Herennia Cupressenia Etruscilla, byla manželkou císaře Traiana Decia a matkou jeho synů a spoluvladařů Herennia Etruska a Hostiliana. Jako o většině římských císařoven 3. století se o ní ví velmi málo a datum ani místo narození nejsou jisté. Pocházela nejspíš ze senátorského rodu Herenniů, jehož předkové se usadili v Etrurii, a za Decia se provdala patrně před rokem 230.
Když se Decius roku 249 stal císařem, získala titul augusty. V červnu 251 padl Decius i jejich starší syn Herennius Etruscus v bitvě s Góty u Abrittu. Nový císař Trebonianus Gallus jí ponechal titul augusty a mladšího Hostiliana přijal za spoluvládce, ten však ještě v létě 251 zemřel, buď na mor, nebo byl zavražděn. Herennia Etruscilla epidemii přežila a titul augusty si podle všeho podržela po zbytek Gallovy vlády; kdy zemřela, není známo.
Přestože o jejím životě víme tak málo, mince s jejím portrétem jsou početné. Katalog RIC zná asi šest desítek typů, převážně antoniniánů s poprsím císařovny na srpku měsíce, jak se na této minci zobrazovaly ženy. Víc než polovina pochází z Antiochie, ostatní hlavně z Říma. Nejčastější je rub PVDICITIA AVG, dále Ubertas, Fecunditas a Aequitas. Celé jméno včetně slova Cupressenia prozrazují až zkrácené řecké opisy alexandrijských tetradrachem.





