Mince Honoria
Mince Honoria pocházejí z let 393–423, kdy vládl jako římský císař, od roku 395 samostatně v západní polovině říše. Razily je hlavně italské mincovny Mediolanum, Řím a od roku 402 Ravenna: zlaté solidy, stříbrné siliky a drobné bronzy. Jeho vládu poznamenal vpád Vizigótů a vyplenění Říma roku 410.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatá pětidolarová mince Republiky Nauru z roku 2009 představuje korálový útes s rybami a dalšími mořskými živočichy. Motiv přirozeně odkazuje na tichomořský ostrov obklopený...
Zlatá neoběžná mince Vanuatu v nominální hodnotě 20 vatu z roku 2009 představuje římský Pantheon. Drobná ražba propojuje státní symboliku tichomořské republiky s jednou z...
Zlatá pětidolarová mince Šalamounových ostrovů z roku 2008 spojuje portrét královny Alžběty II. s motivem Daidala a Ikara. Drobná pamětní ražba připomíná antický příběh o útěku...
Zlatá samojská mince 1 dolar z roku 2010 připomíná astronoma Mikuláše Koperníka. Portrét doplňuje schéma heliocentrické soustavy, zatímco druhá strana nese státní znak Samoy....
Zlatá severokorejská mince 10 wonů z roku 2009 zachycuje barcelonskou baziliku Sagrada Família, jejíž podobu zásadně ovlivnil Antoni Gaudí. Spojuje moderní ražbu s motivem...
Zlatá mince Republiky Togo z roku 2007 připomíná egyptskou královnu Nefertiti, manželku faraona Achnatona. Drobná ražba spojuje její portrét s togským státním znakem a nominální...
Zlatá pamětní mince Barbadosu z roku 2020 připomíná 100. výročí narození papeže Jana Pavla II. Portrét duchovního doprovází heslo Totus Tuus, zatímco rub nese státní znak...
Zlatá pamětní mince Džibutska z roku 2019 připomíná pařížskou katedrálu Notre-Dame, významnou památku gotické architektury, kterou téhož roku těžce poškodil požár. Provedení...
Půlgramová zlatá mince Fidži z roku 2020 vzdává hold Ludwigu van Beethovenovi u příležitosti 250. výročí jeho narození – geniálnímu skladateli, jehož hudba překonává staletí.
Symbol národní identity a obrození v podobě alegorické postavy Čechie na zlaté minci ražené v nejvyšší kvalitě Proof, vydané roku 2022.
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Honorius (384–423) se narodil 9. září 384 v Konstantinopoli jako mladší syn císaře Theodosia I. a Aelie Flaccilly. Otec jej roku 393 prohlásil augustem a po jeho smrti v lednu 395 si Honorius s bratrem Arcadiem rozdělili říši. Desetiletý Honorius dostal západ, za něhož fakticky vládl vojevůdce Stilicho, jehož dcery Marii a později Thermantii si císař vzal za manželky.
Sídlil nejprve v Mediolanu, ale když roku 401 vtrhli do Itálie Vizigóti krále Alaricha, přesunul dvůr do Ravenny chráněné bažinami. Stilicho Alaricha roku 402 porazil u Pollentie, roku 408 jej však Honorius dal na základě pomluv popravit. Vizigóti pak oblehli Řím a v srpnu 410 jej vyplenili, poprvé po téměř osmi stoletích padlo město do rukou cizího vojska.
Za jeho vlády se v Británii, Galii a Hispánii vystřídala řada uzurpátorů a do Galie a Hispánie pronikli Vandalové, Alani a Svébové. Oporou se mu nakonec stal vojevůdce Constantius, jehož roku 421 učinil spolucísařem. Honorius zemřel 15. srpna 423 na vodnatelnost a nezanechal dědice.
Hlavními mincovnami jeho vlády byly Mediolanum, Řím a Aquileia, k nimž po přesunu dvora roku 402 přibyla Ravenna; razilo se i v Trevíru, Arelate a v mincovnách východu. Zlaté solidy z Ravenny ukazují na rubu císaře se standartou a Viktorií na glóbu, který šlape na spoutaného zajatce, s opisem VICTORIA AVGGG. Stříbrné siliky nesou sliby VOT ve věnci nebo sedící Romu s opisem VIRTVS ROMANORVM. Nejpočetnější jsou drobné bronzy.
