Mince Jana Adolfa Holštýnsko-Gottorpského
Mince Jana Adolfa Holštýnsko-Gottorpského pocházejí z let 1590–1616, kdy vládl gottorpskému podílu Šlesvicka a Holštýnska. Patří k nim drobné stříbrné groše v hodnotě 1/24 říšského tolaru s říšským jablkem a číslem 24 na jedné straně a vévodským znakem na druhé, ražené kolem roku 1600.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský (1575–1616) se narodil 27. února 1575 na zámku Gottorf jako třetí syn vévody Adolfa a Kristýny Hesenské. Vychován byl na kalvinisticky laděném dvoře strýce, lantkraběte Viléma IV. Hesensko-Kasselského. Jako jedenáctiletému mu otcův rádce zajistil dvě církevní obročí: stal se prvním evangelickým knížetem-biskupem v Lübecku a administrátorem brémského arcibiskupství.
Po smrti starších bratrů Fridricha a Filipa se roku 1590 stal v patnácti letech vévodou; obě biskupství později přenechal nejmladšímu bratru Janu Fridrichovi. S pomocí domácích a hesenských rádců reorganizoval gottorpský stát a spolu s dánským králem Kristiánem IV., jehož sestru Augustu si vzal, omezil zavedením prvorozenectví vliv stavů. Manželé měli osm dětí. Jeho sklon ke kalvinismu ho vzdálil od luterské manželky i švagra.
Brzy po nástupu začal přestavovat zámek Gottorf, sbíral tam mince a zbraně a knihovník Heinrich Lindenbrog pro něj založil velkou knihovnu. Stavby a nákladný dvůr ho zadlužily a velkou část země musel zastavit věřitelům, především tchyni, dánské královně Žofii. Zemřel 31. března 1616 ve Šlesviku a nástupcem se stal syn Fridrich III. Na jeho drobných groších je číslo 24 v říšském jablku, které vyjadřuje hodnotu jedné čtyřiadvacetiny říšského tolaru.





