Mince Jana Arnošta Saského z Saalfeldu
Mince Jana Arnošta Saského z Saalfeldu razila durynská mincovna pro něj a jeho staršího bratra Jana Kazimíra. Tolary s poprsími obou mladých vévodů obrácenými proti sobě vznikaly v Saalfeldu v letech 1577–1586, kdy za nezletilé bratry ještě vládla poručnická vláda saského kurfiřta Augusta.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácná stříbrná mince o nominální hodnotě 20 krejcarů, ražená roku 1765 v mincovně Saalfeld za vlády Ernsta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského (1764–1800). Tento exemplář...
Unikátní půltolar z roku 1608 z mincovny Saalfeld zachycuje portréty vévody Johanna Ernsta a jeho sedmi bratrů, vzácný doklad rodové soudržnosti rodu Wettinů.
Ovládací prvky výpisu
Jan Arnošt Saský (1566–1638) byl mladším synem vévody Jana Fridricha II. Prostředního, který po říšské exekuci proti Gotě roku 1567 přišel o vládu i svobodu. Erfurtskou dělicí smlouvou z 6. listopadu 1572 získali Jan Arnošt a jeho bratr Jan Kazimír nové knížectví Sasko-Kobursko. Za nezletilé chlapce vládli poručníci; saský kurfiřt August zřídil v Coburgu poručnickou vládu.
Mince obou bratří razila mincovna v Saalfeldu. Tolary z let 1577–1586 nesou na líci poprsí obou vévodů obrácená proti sobě s malým říšským jablkem nahoře a letopočtem dole, na rubu bohatě členěný saský znak. Po kurfiřtově smrti roku 1586 převzali bratři vládu sami a roku 1596 si země rozdělili; Jan Arnošt dostal Eisenach. Společné ražby se jmény obou však pokračovaly až do roku 1633.
