Mince Jana Arnošta Saského
Mince Jana Arnošta Saského pocházejí z let 1572–1638, kdy spolu se starším bratrem Janem Kazimírem držel vévodství Sasko-Kobursko-Eisenašsko a později vládl sám v Eisenachu. Bratři razili společné mince, některé ještě za poručnické vlády, a ve společné ražbě pokračovali i po rozdělení země až do roku 1633.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Jan Arnošt Saský (1566–1638) se narodil 9. července 1566 v Gothě jako nejmladší syn vévody Jana Fridricha II. Prostředního z ernestinské větve Wettinů. Otec ztratil roku 1567 po obléhání Gothy zemi i svobodu a zbytek života strávil v císařském vězení. Říšský sněm ve Špýru roku 1570 vrátil synům otcova práva a erfurtským dělením 6. listopadu 1572 získali Jan Kazimír a Jan Arnošt nové vévodství Sasko-Kobursko-Eisenašsko.
Za nezletilé bratry vládli poručníci, mezi nimi saský kurfiřt August. Jan Arnošt vyrůstal od šesti let odloučen od rodičů v Coburgu a od roku 1578 studoval s bratrem v Lipsku. Roku 1586 převzali bratři vládu společně, hlavní slovo však měl starší Jan Kazimír. Od roku 1590 se Jan Arnošt vlády vzdal a roku 1596 si bratři zemi rozdělili: Jan Arnošt dostal Sasko-Eisenašsko, které se tak poprvé stalo samostatným knížectvím.
V Eisenachu zřídil roku 1598 zemskou vládu a konzistoř. Jeho jediný syn zemřel roku 1596 při narození a druhé manželství s Kristinou Hesensko-Kasselskou zůstalo bezdětné. Po bratrově smrti roku 1633 zdědil i Sasko-Kobursko a vládl oběma zemím až do své smrti 23. října 1638 v Eisenachu. Jím starší linie Sasko-Kobursko-Eisenašska vymřela a její země si rozdělila Sasko-Výmarsko a Sasko-Altenbursko.
Mincovnictví obou bratrů bylo společné a společná ražba pokračovala i po rozdělení země až do smrti Jana Kazimíra roku 1633. Bratři vydali několik takzvaných tolarů svornosti, ražených podle říšského mincovního řádu. Například tolar z roku 1580, ražený ještě za poručnické vlády, nese vedle sebe poprsí obou bratrů a opis se jmény obou vévod.





