Mince Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu
Mince Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu razil Salcburk v letech 1687–1709, kdy byl pražský rodák z české větve Thunů knížetem-arcibiskupem salcburským. Jeho stříbrné ražby nesou erb arcibiskupa s titulem legáta apoštolského stolce a salcburské patrony, svatého Ruperta a svatého Virgila.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Československá 2koruna z roku 1948 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Československá 2koruna z roku 1947 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Jan Arnošt z Thun-Hohensteinu (1643–1709) se narodil 3. července 1643 v Praze jako syn hraběte Jana Zikmunda z české linie rodu Thun-Hohensteinů, který pocházel z Jižního Tyrolska. Jeho starší nevlastní bratr Guidobald byl v letech 1654–1668 salcburským arcibiskupem. Po studiích podnikl kavalírskou cestu po Itálii, Francii, Nizozemsku, Anglii a Španělsku.
Na kněze byl vysvěcen roku 1677 a 29. prosince 1679 se stal biskupem v Seckau ve Štýrsku. Biskupské svěcení mu udělil salcburský arcibiskup Max Gandolf z Kuenburgu, jehož nástupcem byl Jan Arnošt zvolen 30. června 1687. V dlouhých sporech se salcburskou kapitulou i s biskupstvími Chiemsee a Pasov se s podporou papeže Inocence XII. prosadil. Tvrdě pronásledoval skryté protestanty.
Ze Salcburku udělal okázalé barokní město. Johann Bernhard Fischer z Erlachu pro něj postavil Kolejní, Uršulinský a Trojiční kostel i zámek Klessheim; arcibiskup také pořídil zvonkohru a velké varhany do katedrály a položil základ dnešní zemské nemocnice. Roku 1701 založil rytířský řád svatého Ruperta. Zemřel 20. dubna 1709 v Salcburku a je pohřben v katedrále; nástupcem se stal jeho koadjutor František Antonín z Harrachu.
Salcburští arcibiskupové měli mincovní právo od roku 996, kdy ho arcibiskupu Hartwigovi udělil Ota III., a razili až do sekularizace roku 1803. Ražby Jana Arnošta nesou jeho erb a titul legáta apoštolského stolce, na druhé straně salcburské patrony svatého Ruperta a svatého Virgila.





