Mince Jana Fridricha a Mořice
Mince Jana Fridricha a Mořice jsou společné ražby kurfiřta Jana Fridricha I. Saského a jeho bratrance vévody Mořice Saského z let 1541–1547. Obě větve Wettinů razily od lipského dělení roku 1485 mince společně a nesou proto jména obou panovníků. Společnou ražbu ukončila roku 1547 bitva u Mühlberka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Čtvrttolar Jana Fridricha a Mořice z roku 1546 je působivou saskou ražbou z období reformace a napětí před šmalkaldskou válkou. Zaujme historickým kontextem i tím, že jde o...
Ovládací prvky výpisu
Jan Fridrich I. Saský (1503–1554), zvaný Velkomyslný, z ernestinské větve Wettinů vládl od roku 1532 jako saský kurfiřt. Podporoval reformaci a univerzitu ve Wittenbergu a stál v čele šmalkaldského spolku protestantských knížat. Jeho bratranec Mořic Saský (1521–1553) z albertinské větve se po otcově smrti v srpnu 1541 stal vévodou. Ačkoli byl také luterán, přidal se po vyhlášení říšské klatby nad Janem Fridrichem v červenci 1546 na stranu císaře Karla V. a vpadl do kurfiřtského Saska.
V bitvě u Mühlberka roku 1547 byl Jan Fridrich zajat a přišel o kurfiřtskou hodnost i velkou část země; kurfiřtem se 4. června 1547 stal Mořic. Jan Fridrich se z vězení vrátil po pasovské smlouvě roku 1552 a dožil ve Výmaru, kde zemřel 3. března 1554; podle jeho plánu vznikla univerzita v Jeně. Mořic se roku 1552 postavil proti císaři v čele knížecího povstání a zemřel na následky zranění z bitvy u Sievershausenu 11. července 1553.
Lipské dělení roku 1485 zavázalo obě větve Wettinů k společné ražbě. Po krátkém rozdělení v letech 1530–1533 se společná ražba obnovila roku 1534 a mince nesly jména obou panovníků, od roku 1541 tedy Jana Fridricha a Mořice. Společné mincovny byly mimo jiné ve Schneebergu a Buchholzu. Po Mühlberku se všechny společné mincovny dostaly k Mořicovi, který už razil jen pod svým jménem. Během Janova obléhání Lipska v lednu 1547 vznikly v městě nouzové klipy.
