Mince Jana Jiřího I. Saského
Mince Jana Jiřího I. Saského pocházejí hlavně z let 1611–1656, kdy vládl jako saský kurfiřt; jeho jméno nesou už tolary tří bratří z doby jeho dětství. Razila je drážďanská mincovna a patří k nim vikariátní mince z roku 1612 i znehodnocené kiprové groše a vícegrošové mince z let 1620–1623.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Historický saský ½ tolar z roku 1609 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Ovládací prvky výpisu
Jan Jiří I. Saský (1585–1656) se narodil 5. března 1585 v Drážďanech jako druhý syn kurfiřta Kristiána I. Saského a Žofie Braniborské z albertinské větve Wettinů. S bratry studoval na univerzitě v Lipsku. Saským kurfiřtem se stal 23. června 1611 po smrti staršího bratra Kristiána II. Byl horlivým luteránem, ale zároveň se obával sílící Falce i Braniborska, a proto se v říšské politice držel blízko Habsburků.
Roku 1619 hlasoval pro zvolení Ferdinanda II. císařem a českou korunu, kterou mu někteří stavové nabízeli, nepřijal. Dohodou v Mühlhausenu z března 1620 se zavázal císaři pomoci a na podzim obsadil obě Lužice a Slezsko. Po bitvě na Bílé hoře získal Lužice do zástavy. Restituční edikt z roku 1629 však ohrozil církevní statky, které Sasko drželo, a vztah s císařem ochladl.
Když roku 1631 vpadl do Saska Tilly, spojil se kurfiřt se Švédy a saské vojsko pak načas obsadilo Prahu. V květnu 1635 uzavřel s Ferdinandem II. pražský mír, kterým Lužice získal dědičně. Následovala válka se Švédy, porážka u Wittstocku roku 1636 a léta plenění, která ukončilo až příměří v září 1645. Vestfálský mír potvrdil Sasku Lužice. Zemřel 8. října 1656 a kurfiřtem se stal jeho syn Jan Jiří II.
Od roku 1556 razila saské mince jediná zemská mincovna v Drážďanech. Jako říšský vikář po smrti Rudolfa II. dal Jan Jiří roku 1612 razit vikariátní mince od dvojdukátu po groš s titulem VICARIVS. V době kiprů a wiprů v letech 1620–1623 vznikly vedle Drážďan další mincovny v Lipsku, Annabergu či Cvikově a razily znehodnocené groše až po šedesátigrošové kiprové tolary. Podrobněji o jeho vládě píše článek Jan Jiří I. Saský: Kurfiřt mezi císařem, vírou a chaosem války.





