Jan Jiří I. Saský (1585–1656) byl kurfiřtem Saska v letech 1611–1656, tedy v období hluboce poznamenaném třicetiletou válkou. Přestože zpočátku podporoval protestantskou stranu, jeho postoj se v průběhu konfliktu proměňoval v pragmatickou snahu o zachování saské integrity. Vedle diplomatických obratů zanechal významnou stopu také v oblasti mincovní produkce.

Za vlády Jana Jiřího I. bylo Sasko jedním z nejdůležitějších center ražby mincí ve Svaté říši římské. Stříbrné tolary, půltolary, krejcary i drobnější mince byly raženy v řadě mincoven, zejména v Dresdenu, Schneebergu a Freibergu. Mince tohoto období jsou vyhledávané pro svou vysokou ryzost, technickou kvalitu a výrazné zobrazení panovníka s bohatými heraldickými prvky.

Typickým znakem mincí Jana Jiřího I. je jeho realisticky pojatý portrét – zpravidla s plnovousem a brněním – doplněný nápisy v latině a symboly kurfiřtské moci. Často se objevuje erb Wettinů či znak saského kurfiřtství. Mincovní produkce byla udržována i v časech nejistoty, což svědčí o ekonomické stabilitě a řemeslné tradici regionu, založené na staleté těžbě stříbra v Krušných horách.

Mince Jana Jiřího I. dnes tvoří důležitou část sbírek zaměřených na období třicetileté války a raně barokní numismatiku. Jejich historická hloubka, technická kvalita i výtvarné provedení je řadí mezi atraktivní sběratelské artefakty. Zvláště zachovalé kusy mají vysokou cenu na trhu a zároveň nesou příběh jednoho z nejvýznamnějších vládců středoevropské historie své doby.