Mince Jana Jiřího I. Saského
Jan Jiří I. Saský (1585–1656) byl saským kurfiřtem v letech 1611 až 1656. Celou jeho vládu vyplnila třicetiletá válka, v níž dlouho stál na císařské straně, přestože byl sám luterán, a Sasko z ní vyšlo těžce poznamenané. Vládl pětačtyřicet let a zemi rozdělil mezi čtyři syny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský čtvrttolar Jana Jiřího I. z roku 1640, ražený v Drážďanech uprostřed třicetileté války. Reverz se spřaženými erby Saska a Durynska připomíná, jaké země kurfiřt spravoval v...
Stříbrný saský groš Jana Jiřího I. z roku 1628 představuje drobnou, ale historicky výmluvnou ražbu z období třicetileté války. Nominál 1/24 tolaru je atraktivní pro sběratele...
Stříbrný saský groš Jana Jiřího I. z roku 1624 představuje drobnou, ale historicky výmluvnou ražbu z období třicetileté války. Nominál 1/24 tolaru je atraktivní pro sběratele...
Saský tolar z roku 1602 připomíná společnou vládu bratrů Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta v albertinské linii Wettinů. Velká stříbrná ražba z období raného novověku zaujme...
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Historický saský ½ tolar z roku 1608 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Vzácný reichstaler z Drážďan z roku 1616, ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. a jeho bratra Augusta. Omezená ražba po Augustově smrti († 26. 12. 1615) činí tento typ s...
Ovládací prvky výpisu
Jan Jiří I. Saský (1585–1656) byl prostředním ze tří synů kurfiřta Christiana I. Vlády se ujal roku 1611 po předčasné smrti staršího bratra a nastupoval jako panovník důsledně luterského vyznání, který odmítal jak kalvinismus, tak katolickou obnovu.
Hned v prvních letech musel řešit českou otázku. Když čeští stavové roku 1619 nabídli korunu Fridrichu Falckému, Jan Jiří nabídku odmítl a naopak podpořil císaře Ferdinanda II. Za tuto službu obsadil Lužici, kterou si Sasko po míru natrvalo podrželo.
Jeho zdrženlivost vůči protestantskému táboru pramenila z obav o zemský klid i z nedůvěry ke kalvínským knížatům. Postupně se však ukázalo, že císař hodlá katolickou obnovu prosadit i v luterských zemích.
Zlom přinesl rok 1631, kdy císařské vojsko vpadlo do Saska a vyplenilo Magdeburk. Kurfiřt se spojil se švédským králem Gustavem II. Adolfem a saské oddíly se podílely na vítězství u Breitenfeldu. Následně vpadly do Čech a načas obsadily Prahu.
Spojenectví ale netrvalo. Roku 1635 uzavřel Jan Jiří s císařem separátní pražský mír, čímž se od Švédů odvrátil. Odplatou byly opakované švédské vpády, které Sasko po léta pustošily a připravily je o značnou část obyvatelstva.
Zemřel v říjnu roku 1656, osm let po vestfálském míru. Zemi rozdělil mezi čtyři syny, čímž vznikly vedlejší saské větve a hospodářská síla kurfiřtství se dále oslabila. Jeho politika bývá hodnocena jako opatrná až váhavá, Sasko však jako jediná z velkých protestantských zemí přežilo válku bez ztráty území.
Více se o tomto panovníkovi dočtete v článku Jan Jiří I. Saský: Kurfiřt mezi císařem, vírou a chaosem války.
