Mince Jana Jiřího II. Saského
Mince Jana Jiřího II. Saského pocházejí z let 1656–1680, kdy vládl jako saský kurfiřt. Razila je hlavně drážďanská mincovna, krátce také Budyšín a Lipsko. Patří k nim vikariátní mince z let 1657–1658, hornolužické zemské mince z Budyšína i tolar z roku 1678 na udělení Podvazkového řádu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Jan Jiří II. Saský (1613–1680) se narodil v Drážďanech jako třetí, ale nejstarší přeživší syn kurfiřta Jana Jiřího I. Saského a Magdaleny Sibyly Pruské. Roku 1638 se oženil se sestřenicí Magdalenou Sibylou Braniborsko-Bayreuthskou. Saským kurfiřtem se stal po otcově smrti 8. října 1656 a o rok později uzavřel s mladšími bratry dohodu o jejich vedlejších državách.
Jeho vláda připadla na pomalou obnovu země po třicetileté válce; pomáhalo jí krušnohorské stříbro, lipské veletrhy i čeští exulanti. Kurfiřta však víc než politika zajímala hudba a umění. Z Drážďan učinil hudební středisko Německa a dal postavit první operní dům. Nákladný dvůr jej roku 1661 přiměl svěřit stavům větší vliv na finance a od roku 1664 bral podpory od Ludvíka XIV. Zemřel 22. srpna 1680 ve Freibergu a zanechal dluhy kolem čtyř milionů tolarů.
Po smrti Ferdinanda III. vykonával v letech 1657–1658 úřad říšského vikáře a dal razit vikariátní mince od desetidukátu po osminu tolaru s heslem DEO ET PATRIAE. Podle nich vznikly roku 1658 i běžné „dědičné“ tolary. Roku 1666 obnovil mincovnu v Budyšíně, kde se podle lehčí stopy razily zemské mince pro Horní Lužici s opisem MONETA NOVA SVPERIORIS LVSATIAE; pokus nevyšel a mincovna byla roku 1667 zavřena. Od roku 1667 se drobné mince razily podle cinnské mincovní stopy, tolary dál podle říšské. Roku 1678 vznikl tolar na udělení Podvazkového řádu a slavnost svatého Jiří.
