Mince Jana Kazimíra Saského
Mince Jana Kazimíra Saského pocházejí z let 1572–1633, kdy vládl vévodství Sasko-Kobursko-Eisenašsko a od roku 1596 samotnému Coburgu. Většinu ražeb vydával společně s mladším bratrem Janem Arnoštem, k zásnubám s dcerou saského kurfiřta Augusta vznikl roku 1584 říšský zlatník za 21 grošů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Jan Kazimír Saský (1564–1633) se narodil 12. června 1564 na hradě Grimmenstein v Gothě jako třetí syn vévody Jana Fridricha II. Prostředního a falcké hraběnky Alžběty. Po říšské exekuci proti Gothě přišel otec 15. dubna 1567 o zemi i svobodu. Erfurtským dělením 6. listopadu 1572 dostali Jan Kazimír a jeho bratr Jan Arnošt vévodství Sasko-Kobursko-Eisenašsko a v prosinci téhož roku se přestěhovali do Coburgu.
V letech 1578–1581 studoval v Lipsku. Roku 1584 se bez otcova souhlasu zasnoubil s Annou, dcerou saského kurfiřta Augusta, a 16. ledna 1586 se s ní v Drážďanech oženil. Po kurfiřtově smrti v únoru 1586 převzal vládu spolu s bratrem a roku 1596 si země rozdělili; Jan Kazimír dál vládl sám v Coburgu. Roku 1593 se s Annou rozvedl pro cizoložství a věznil ji až do její smrti; roku 1599 se oženil s Markétou Brunšvicko-Lüneburskou.
Za jeho vlády zažil Coburg první kulturní rozkvět: přestavěl zámek Ehrenburg, z pevnosti Veste Coburg udělal zemskou pevnost, založil gymnázium Casimirianum a zřídil zemskou církev s vévodou v čele. Současně vrcholily čarodějnické procesy. Ve třicetileté válce zůstal dlouho neutrální, po přidání ke Švédům obsadila Coburg Valdštejnova vojska. Zemřel bezdětný 16. července 1633 v Coburgu a jeho zemi zdědil bratr.
Bratři razili mince společně a společnou ražbu nepřerušilo ani rozdělení země roku 1596; skončila až Kazimírovou smrtí. K jejich ražbám patří tolary svornosti podle říšského mincovního řádu a už z doby poručnické vlády tolar z roku 1580 s poprsími obou bratrů vedle sebe. Ke dvojitým zásnubám, kdy se Jan Kazimír zasnoubil s Annou a brunšvický vévoda Jindřich Julius s její sestrou Dorotou, byl roku 1584 vyražen říšský zlatník za 21 grošů.





