Mince Jana Lucemburského
Mince Jana Lucemburského pocházejí z let 1310–1346, kdy vládl jako český král. V Kutné Hoře dál razil pražské groše a drobné parvy, ovšem z horšího stříbra než jeho předchůdce, na počátku vlády jako jediný český panovník i půlgroše a od roku 1325 v Praze první české středověké zlaté mince – florény.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Ovládací prvky výpisu
Jan Lucemburský (1296–1346) se narodil 10. srpna 1296 jako jediný syn lucemburského hraběte a pozdějšího císaře Jindřicha VII. a Markéty Brabantské a vyrůstal na pařížském dvoře. Část české šlechty mu nabídla korunu i ruku Elišky Přemyslovny, dcery Václava II.; svatba se konala 1. září 1310 ve Špýru. Mladý král se dlouho přel s českou šlechtou o rozsah své moci, smír zprostředkoval roku 1318 v Domažlicích Ludvík IV. Bavor.
Po rozchodu s Eliškou roku 1319 pobýval v Čechách jen málo a věnoval se evropské diplomacii a válkám. Ke Koruně české připojil Chebsko a Horní Lužici a získal lenní svrchovanost nad většinou slezských knížectví. Roku 1334 se podruhé oženil s Beatrix Bourbonskou. Od roku 1333 svěřoval správu Čech synovi Václavovi, pozdějšímu Karlu IV., a s pomocí strýce Balduina Trevírského prosadil 11. července 1346 jeho volbu římským králem. Od roku 1339 byl úplně slepý. Přesto se 26. srpna 1346 účastnil na straně Francie bitvy u Kresčaku a v boji padl.
V Kutné Hoře obnovil ražbu pražských grošů a parvů, jakost grošů ale snížil z úrovně Václava II. na 930 až 883 tisícin a parvů z 544 na 375 tisícin; roku 1327 klesla ještě níž. Zřejmě na počátku vlády dal poprvé a naposledy v Čechách razit půlgroše ve dvou typech a od roku 1325 se v Praze razily florény, první české středověké zlaté mince. Mimo Čechy razil v Itálii grosso a v Lucembursku esterliny a půlesterliny. Badatel Karel Castelin rozlišil roku 1960 u jeho grošů 47 variant v osmi chronologických skupinách. Podrobněji o jeho životě píše článek Jan Lucemburský: Poslední rytíř Evropy.





