Mince Jana Viléma Sasko-Altenburského z Saalfeldu
Mince Jana Viléma Sasko-Altenburského ze Saalfeldu patří do prostředí menších durynských a saských knížecích ražeb raného novověku. Představují doklad vlády ernestinské větve Wettinů i proměnlivé mincovní praxe německých zemí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácná stříbrná mince o nominální hodnotě 20 krejcarů, ražená roku 1765 v mincovně Saalfeld za vlády Ernsta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského (1764–1800). Tento exemplář...
Unikátní půltolar z roku 1608 z mincovny Saalfeld zachycuje portréty vévody Johanna Ernsta a jeho sedmi bratrů, vzácný doklad rodové soudržnosti rodu Wettinů.
Saský tolar z roku 1580 s portréty bratří vévodů Jana Kazimíra a Jana Arnošta – reprezentativní ražba ernestinské větve rodu Wettinů z období renesance. Vzácná varianta z roku...
Ovládací prvky výpisu
Jan Vilém Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské linie rodu Wettinů, která vládla v několika územně menších státech ve středním Německu. Mince spojované se Saalfeldem připomínají prostředí, v němž vedle sebe existovala řada panovnických dvorů a mincovních center s vlastní správou i reprezentací.
U těchto ražeb bývá historicky důležitá především panovnická titulatura a heraldika, které odrážejí dynastické nároky a postavení vládce v rámci Svaté říše římské. Vedle obrazové stránky jsou cenným pramenem i pro poznání dobových měnových poměrů, protože menší německá knížectví se musela přizpůsobovat širšímu oběhu mincí i regionálním zvyklostem.
Saalfeld patřil mezi významná místa durynského prostoru a jeho jméno se na mincích objevuje jako označení mincovního původu nebo správního okruhu ražby. Pro sběratele i zájemce o historii jsou tyto mince zajímavé tím, že spojují konkrétního panovníka s určitou lokalitou, což usnadňuje jejich zasazení do dynastického a zeměpisného kontextu.
Při určování mincí Jana Viléma je vhodné sledovat nejen portrét či erb, ale také styl provedení a opis, protože v německých zemích existuje řada podobných panovnických emisí. Přesné zařazení jednotlivých kusů proto často vychází z kombinace panovníka, mincovny a celkového typu ražby.
