Mince Jana Viléma Sasko-Altenburského
Jan Vilém Sasko-Altenburský (1600–1632) byl vévoda z ernestinské větve Wettinů a jeden ze čtyř bratrů vládnoucích společně v Sasku-Altenbursku. Sloužil jako plukovník v saské armádě během třicetileté války. Jeho podobizna zdobí společné čtyřbratrové tolary ražené v mincovně v Saalfeldu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II., prvního českého krále, ražený v Praze na konci 11. století. Výjimečný doklad vzestupu českého státu a královského titulu.
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Jan Vilém Sasko-Altenburský se narodil 13. dubna 1600 v Torgau jako třetí syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského z jeho druhého manželství s Annou Marií Falcko-Neuburskou. Po otcově smrti v roce 1602 zdědil vévodství Sasko-Altenburské společně se svými bratry Janem Filipem, Fridrichem a Fridrichem Vilémem. Poručnictví nad osiřelými princi převzali saský kurfiřt Kristián II. a jejich strýc vévoda Jan II.
Po válce o jülišské dědictví byli bratři formálně investováni vévodstvími Jülich, Kleve a Berg, jednalo se však pouze o titulární hodnost bez skutečné vlády nad těmito územími. V roce 1612 zahájili bratři studia na lipské univerzitě. Když roku 1618 dosáhl plnoletosti nejstarší Jan Filip, ujal se samostatné vlády výměnou za finanční apanáž pro mladší sourozence. Jan Vilém poté podnikl kavalírskou cestu po Evropě – navštívil Itálii, Holandsko, Francii, Anglii i Uhry, přičemž ho doprovázel nejmladší bratr Fridrich Vilém.
Za třicetileté války vstoupil Jan Vilém do služeb saského kurfiřta Jana Jiřího I. a dosáhl hodnosti plukovníka. V prosinci 1632 však podlehl horečce v armádním táboře poblíž slezského Břehu. Bylo mu pouhých 32 let. Jeho ostatky byly uloženy v kostele svaté Žofie v Drážďanech. Zemřel svobodný a bez potomků.
Z numismatického hlediska je Jan Vilém vyobrazen na čtyřbratrových tolarech, které se razily v mincovně v Saalfeldu v letech 1605 až 1625. Na rubu těchto stříbrných mincí jsou zobrazena poprsí tří mladších bratrů – Fridricha, Jana Viléma a Fridricha Viléma – zatímco líc nese podobiznu nejstaršího Jana Filipa. Tyto tolary patří mezi zajímavé doklady saského mincovnictví raného 17. století.
