Mince Jana Viléma z Jülich-Cleves-Bergu

Mince Jana Viléma z Jülich-Cleves-Bergu pocházejí z let 1592–1609, kdy poslední vévoda svého rodu stál v čele spojených zemí Jülich, Kleve a Berg a hrabství Mark a Ravensberg. Jeho život poznamenala těžká duševní nemoc a po jeho bezdětné smrti se o dědictví rozhořel dlouholetý spor.

Řazení produktů

1 položek celkem

Výpis produktů

Jan Vilém – 1 groš, Bielefeld, VF+ – obrázek 1
Novinka
899 Kč

Stříbrný groš hrabství Ravensberg vznikl za vlády Jana Viléma v letech 1592–1609. Jednu stranu vyplňuje zemský znak s přilbami, druhou říšské jablko s označením Z4. Nedoražený...

00303

Ovládací prvky výpisu

1 položek celkem

Portrét Jana Viléma z Jülich-Cleves-BerguJan Vilém z Jülich-Cleves-Bergu (1562–1609) byl druhým synem vévody Viléma z Jülich-Cleves-Bergu a Marie Habsburské, dcery císaře Ferdinanda I. Habsburského. Otcovy země se nesměly dělit, a tak byl určen pro církevní dráhu a od devíti let vychováván v kapitule svatého Viktora v Xantenu. Roku 1574 jej jako jedenáctiletého zvolila münsterská kapitula biskupem, vládu za něj však vedli její zmocněnci a zemské stavy.

Už v následujícím roce zemřel jeho starší bratr Karel Fridrich a Jan Vilém se stal dědicem otcových zemí. Správy münsterského biskupství se vzdal roku 1585 a v červnu téhož roku se v Düsseldorfu s velkou okázalostí oženil s Jakobeou Bádenskou. Když se roku 1586 na naléhání císaře Rudolfa II. začal podílet na vládě, vystoupil ostře proti protestantům a rozešel se tím s otcem, jeho rady i převážně evangelickými stavy.

V roce 1589 jej začaly trápit záchvaty úzkosti a od počátku roku 1590 propukla těžká duševní nemoc, z níž se už nikdy nezotavil. Vévodský titul převzal po otcově smrti roku 1592. Jakobea zemřela v roce 1597 a o dva roky později se Jan Vilém oženil s Antonií Lotrinskou; ani druhé manželství však dědice nepřineslo. Roku 1605 podstoupili oba manželé na zámku Hambach vymítání, které mělo zahnat jeho nemoc i jejich bezdětnost.

Jan Vilém zemřel 25. března 1609 bez potomků a s ním vymřela mužská linie vévodského rodu. O jeho země se přeli Braniborsko a Falc-Neuburg, jejichž vládnoucí rody odvozovaly nárok od vévodových sester. Smlouva z Xantenu z roku 1614 je prozatímně rozdělila: Braniborsko dostalo Kleve, Mark a Ravensberg, Falc-Neuburg Jülich a Berg. Vévodovo tělo zůstalo téměř dvacet let nepohřbené a do hrobky düsseldorfského kostela svatého Lamberta bylo uloženo až roku 1628.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet