Mince Jindřicha II. Svatého
Mince Jindřicha II. Svatého pocházejí z let 995–1024, kdy byl bavorským vévodou, od roku 1002 římským králem a od roku 1014 císařem. Jsou to stříbrné denáry, které s jeho jménem a často s korunovaným poprsím razila řada říšských mincoven od Řezna a Augšpurku po Dortmund, Tiel a italskou Veronu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Jindřich II. Svatý (973–1024) byl synem bavorského vévody Jindřicha Svárlivého a narodil se nejspíš roku 973 v Bad Abbachu u Řezna nebo v Hildesheimu. Od dětství měl blízko k církvi a vzdělání získal v katedrální škole v Hildesheimu a v Řezně. Roku 995 nastoupil po otci jako bavorský vévoda Jindřich IV. a kolem roku 1000 se oženil s Kunhutou Lucemburskou.
Po smrti bezdětného Oty III. se prosadil proti silné opozici a 7. června 1002 byl v Mohuči korunován římským králem. V listopadu téhož roku od něj přijal Čechy v léno kníže Vladivoj, čímž se vazba českého státu na říši posílila. Velkou část vlády válčil s Boleslavem Chrabrým; budyšínský mír roku 1018 ponechal Polsku Lužici, Milsko i Moravu. V letech 1013–1014 pobýval v Itálii a 14. února 1014 jej papež Benedikt VIII. korunoval v Římě na císaře.
Za heslo si zvolil obnovu franské říše a soustředil se na země severně od Alp. Opíral se o biskupy, jimž svěřoval rozsáhlou světskou moc, a prosazoval kněžský celibát. Roku 1007 založil s manželkou biskupství v Bamberku, které se stalo jeho oblíbeným sídlem. Manželství zůstalo bezdětné a Jindřich zemřel 13. července 1024 ve falci Grone u Göttingenu jako poslední panovník z otonské dynastie. Roku 1146 byl svatořečen, Kunhuta roku 1200.
Denáry s Jindřichovým jménem jsou známy z Řezna, Augšpurku, Würzburgu, Štrasburku, Dortmundu, Tielu na dolním Rýně i z italské Verony. Řezenské denáry razil už jako bavorský vévoda v letech 995–1002, později s korunovaným poprsím krále. Tielské denáry se po jeho smrti ještě dlouho napodobovaly.





