Mince Jindřicha IV. Sálského
Mince Jindřicha IV. Sálského připomínají jednoho z nejvýznamnějších a zároveň nejtragičtějších císařů Svaté říše římské. Tento panovník vládl v letech 1056–1106 a proslavil se především dramatickým bojem o investituru s papežem Řehořem VII., jehož symbolem se stala kajícná cesta do Canossy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velká stříbrná oběžná mince Pruského království z roku 1841 představuje měnovou a politickou stabilitu německých zemí v polovině 19. století. Dvojtolar patří k typickým vysokým...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Stříbrný dvouzlatník Františka Josefa I. z kremnické mincovny patří k výrazným ražbám Rakouského císařství po měnových změnách 50. let 19. století. Spojuje portrét mladého...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1797 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1782 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1781 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Mince Jindřicha IV. Sálského patří k důležitým numismatickým pramenům pro poznání jednoho z nejdramatičtějších období středověkých dějin. Jindřich IV. nastoupil na trůn roku 1056 jako šestileté dítě a jeho více než padesátiletá vláda byla poznamenána neustálými konflikty s papežstvím, německými knížaty i vlastními syny.
Jindřich se narodil roku 1050 jako syn císaře Jindřicha III. a Anežky z Poitou. Po otcově předčasné smrti vládla za nezletilého krále jeho matka, avšak roku 1062 byl mladý panovník unesen kolínským arcibiskupem Annonem II. při takzvaném kaiserswerckém převratu. Tyto traumatické zkušenosti z dětství poznamenaly jeho pozdější vládu i vztah k říšské aristokracii.
Nejvýznamnější kapitolou Jindřichovy vlády byl boj o investituru s papežem Řehořem VII. Spor o právo dosazovat biskupy vyvrcholil roku 1076 vzájemnou exkomunikací a sesazením. Jindřich byl nucen podstoupit kajícnou cestu do italské Canossy, kde roku 1077 ve sněhu před hradem prosil papeže o odpuštění. Tento akt se stal symbolem střetu světské a duchovní moci.
Mince Jindřicha IV. pocházejí z řady říšských mincoven, především z Goslar, Špýru, Mohuče či Řezna. Na denárech a jejich zlomcích se objevuje panovníkovo jméno s královským či císařským titulem, reverzy nesou kříže nebo stavební motivy. Císařskou korunu přijal Jindřich roku 1084 v Římě od vzdoropapeže Klimenta III.
Jindřich IV. zemřel roku 1106 v Lutychu, opuštěn a sesazen vlastním synem Jindřichem V. Jeho pohnutý osud a dlouhá vláda plná zvratů činí z jeho mincí cenné historické dokumenty epochy, která zásadně proměnila vztah mezi císařstvím a papežstvím ve středověké Evropě.
