Mince Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský (1564–1613) byl od roku 1589 vládnoucím vévodou brunšvicko-wolfenbüttelským z rodu Welfů. Vzdělaný protestantský kníže, dramatik a mecenáš se stal důvěrníkem císaře Rudolfa II. a dlouhá léta pobýval na pražském dvoře, kde roku 1613 také zemřel.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský (1564–1613) se narodil v Hessenu jako nejstarší syn vévody Julia z rodu Welfů a Hedviky Braniborské. Už jako dvouletý byl zvolen luterským administrátorem halberstadtského biskupství, jehož správy se sám ujal roku 1578; v letech 1582–1585 spravoval také biskupství mindenské. Ve dvanácti letech se stal prvním rektorem nově založené univerzity v Helmstedtu a později platil za jednoho z nejvzdělanějších knížat své doby.
Roku 1589 převzal po otci vládu v brunšvicko-wolfenbüttelském knížectví. Zavedl římské právo, soudy svěřil vzdělaným právníkům místo šlechty a nechal honosně přestavět sídelní Wolfenbüttel, kde roku 1608 začala stavba luterského kostela Panny Marie. V Helmstedtu dal postavit univerzitní budovu Juleum Novum. Opakovaně se střetl s městem Brunšvikem, které odmítalo uznat jeho vrchnostenskou moc, a přestože Rudolf II. roku 1606 vyhlásil nad městem říšskou klatbu, žádný z útoků na Brunšvik neuspěl. Za jeho vlády vyvrcholilo pronásledování Židů a čarodějnic.
Ač protestant, stal se blízkým rádcem císaře Rudolfa II. Od roku 1600 opakovaně pobýval na Pražském hradě, roku 1607 byl jmenován tajným radou a získal velký vliv na říšskou politiku. Pomáhal urovnat spor mezi Rudolfem a jeho bratrem Matyášem i napětí mezi katolickými a protestantskými stavy v Čechách.
Vévoda byl také dramatikem a mecenášem: napsal řadu divadelních her, zval na dvůr anglické herce i loutnistu Johna Dowlanda a jeho kapelníkem byl skladatel Michael Praetorius. Po Rudolfově smrti radil v Praze císaři Matyášovi. Zemřel v Praze roku 1613 a pohřben byl ve Wolfenbüttelu. Z prvního manželství s Doroteou Saskou měl dceru, z druhého s dánskou princeznou Alžbětou deset dětí, mezi nimi nástupce Fridricha Oldřicha a vojevůdce třicetileté války Kristiána Brunšvického.
