Mince Jiřího Bradatého
Mince Jiřího Bradatého připomínají vévodu albertinského Saska z let 1500–1539. Vnuk českého krále Jiřího z Poděbrad založil krušnohorské hornické město Annaberg, patřil k nejrozhodnějším odpůrcům Martina Luthera a do konce života se marně snažil zabránit nástupu svého luterského bratra Jindřicha.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný saský groš společně vydávaný kurfiřtem Janem Fridrichem I. a vévodou Jiřím Bradatým v letech 1534–1538. Portréty a tituly obou wettinských vládců připomínají obnovenou...
Ovládací prvky výpisu
Jiří Bradatý (1471–1539) se narodil v Míšni jako nejstarší syn vévody Albrechta III. Saského, zakladatele albertinské větve Wettinů, a Zdenky České, dcery krále Jiřího z Poděbrad. Původně se připravoval na duchovní dráhu, roku 1484 se stal mohučským kanovníkem a ovládal latinu. Od roku 1488 zastupoval otce za jeho válečných tažení a spravoval mimo jiné horní záležitosti.
Roku 1496 se oženil s Barborou Jagellonskou, dcerou polského krále Kazimíra IV., a téhož roku založil u stříbrných dolů na Schreckenbergu nové město, pozdější Annaberg. Po otcově smrti roku 1500 převzal vládu v albertinském Sasku. Zemi rozdělil na správní okrsky, potíral loupeživé rytíře, pečoval o lipskou univerzitu a roku 1509 vydal horní řád. Frísko, které mu roku 1505 přenechal bratr Jindřich, prodal roku 1515 budoucímu císaři Karlu V. Podporoval umění: v Annabergu objednal nový hlavní oltář pro kostel svaté Anny a v letech 1530–1535 dal k drážďanskému zámku postavit přístavbu zvanou Jiřího brána.
Od počátku reformace patřil k nejrozhodnějším odpůrcům Martina Luthera. Roku 1519 prosadil proti vůli merseburského biskupa lipskou disputaci, v roce 1523 dal ve svých zemích zabavit Lutherův překlad Nového zákona a nechal pořídit katolický překlad Hieronyma Emsera. V roce 1525 porazil spolu s Filipem I. Hesenským povstalé sedláky u Frankenhausenu a připojil se ke spolku katolických knížat uzavřenému v Dessau. Byl hnací silou i hallského spolku z roku 1533, z něhož roku 1538 vzešel katolický norimberský spolek.
Z deseti dětí ho přežila jen dcera Kristýna. Oba dospělí synové zemřeli před ním, a dědicem se tak podle otcova ustanovení stal luterský bratr Jindřich Zbožný; Jiří se ho marně pokoušel vydědit. Zemřel 17. dubna 1539 v Drážďanech a pohřben je s manželkou v kapli míšeňského dómu. Byl rytířem Řádu zlatého rouna.





