Mince Jiřího III.
Mince Jiřího III. pocházejí z let 1760–1820, kdy britský král z hannoverské dynastie zároveň vládl Hannoversku, nejprve jako kurfiřt a od roku 1814 jako král. Pro tyto německé državy razila mincovna v Clausthalu v Harzu mimo jiné stříbrné dvoutřetinové tolary s jeho portrétem a titulem britského krále.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Jiří III. (1738–1820) se narodil 4. června 1738 v Londýně jako syn Fridricha, prince z Walesu, a Augusty Sasko-Gothajské. Na trůn nastoupil 25. října 1760 po smrti svého děda Jiřího II. a roku 1761 se oženil se Šarlotou Meklenbursko-Střelickou, s níž měl patnáct dětí – devět synů a šest dcer.
Za jeho vlády se vzbouřily severoamerické kolonie a Británie uznala nezávislost Spojených států mírovými smlouvami z let 1782 a 1783. Od 1. ledna 1801 platila unie Velké Británie s Irskem. Král podporoval umění a vědu, ze svých peněz štědře dotoval Královskou akademii umění a jeho knihovna otevřená učencům se stala základem nové národní knihovny.
Opakovaně trpěl vážnou duševní nemocí. Po posledním zhoršení roku 1810 se jeho nejstarší syn Jiří, princ z Walesu, stal roku 1811 regentem. Hannoversko, které Jiří III. držel jako kurfiřt, bylo 12. října 1814 povýšeno na království. Král zemřel 29. ledna 1820 na hradě Windsor a nastoupil po něm regent jako Jiří IV.
Pro hannoverské země razila mincovna v Clausthalu se značkou C dvoutřetinové tolary s vavřínem ověnčenou hlavou krále a opisem GEORGIUS III D. G. BRITANNIARUM REX F. D. Rub nese velkou hodnotu 2/3, opis s tituly vévody brunšvicko-lüneburského a kurfiřta a údaj „N. D. REICHS FUSS FEIN SILBER“, tedy ryzí stříbro podle říšské stopy. Ještě ražby z roku 1814 uvádějí titul kurfiřta.





