Mince Jiřího Ludvíka Hannoverského
Mince Jiřího Ludvíka Hannoverského pocházejí z let 1698–1727, kdy vládl jako brunšvicko-lüneburský kurfiřt, od roku 1714 zároveň jako britský král Jiří I. Patří k nim kurfiřtské tolary i britské zlaté guineje, jejichž hodnotu ustálilo roku 1717 královské prohlášení na 21 šilinků.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Jiří Ludvík Hannoverský (1660–1727) se narodil 28. května 1660 v hannoverském Leineschlossu jako nejstarší syn Arnošta Augusta Brunšvicko-Lüneburského a Žofie Falcké, vnučky anglického krále Jakuba I. Roku 1682 se oženil se sestřenicí Žofií Doroteou z Celle. Manželství bylo nešťastné a po aféře jeho ženy s hrabětem Königsmarckem, který roku 1694 beze stopy zmizel, skončilo rozvodem.
Otec, který roku 1692 získal kurfiřtský titul, jej zákonem o prvorozenectví učinil jediným dědicem. Kurfiřtem se Jiří Ludvík stal po otcově smrti 23. ledna 1698. Žil střídmě, zavřel nákladnou hannoverskou operu a posílil stálé vojsko. Zákon o nástupnictví z roku 1701 vyloučil z britského trůnu katolíky, a když 1. srpna 1714 zemřela královna Anna, stal se jako nejbližší protestantský příbuzný britským králem Jiřím I.
Hned roku 1715 musel čelit povstání jakobitů, kteří chtěli na trůn dosadit katolického Jakuba Františka Eduarda Stuarta. Vliv koruny za jeho vlády slábl a moc se soustředila u ministrů, nakonec u Roberta Walpola. Zemřel 22. června 1727 na zámku v Osnabrücku na cestě do Hannoveru a nástupcem se stal jeho syn Jiří II.
V hornoharckých mincovnách Clausthal a Zellerfeld se z místního stříbra razily výtěžkové tolary, medaile i běžná platidla. V Británii razili guineje s jeho portrétem v každém roce vlády; rytiny pro ně dělal John Croker. Na základě zprávy Isaaca Newtona, správce královské mincovny, stanovilo prohlášení z 22. prosince 1717 hodnotu guineje na 21 šilinků.
