Mince Johanna Ernsta von Thuna
Johann Ernst von Thun (1643–1709) byl salcburským arcibiskupem v letech 1687 až 1709. Za jeho vlády dostal Salcburk podobu vrcholně barokního města a založil zde nemocnici, která patřila k nejmodernějším ve střední Evropě. Zemřel roku 1709 po dvaadvaceti letech vlády.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince věnovaná významnému baroknímu malíři Janu Kupeckému připomíná jeho přínos evropskému portrétnímu umění. Emise z roku 1990 spojuje kulturní odkaz s obdobím...
Stříbrná československá pamětní mince 25 Kčs z roku 1969 připomíná sté výročí úmrtí Jana Evangelisty Purkyně. Výrazný portrét významné osobnosti doplňuje státní znak...
Pamětní stříbrná padesátikoruna z roku 1948 připomíná třetí výročí Pražského povstání, jednu z klíčových událostí závěru druhé světové války v českých zemích. Spojuje poválečnou...
Československá stříbrná pamětní mince 20 Kčs z roku 1972 připomíná sté výročí úmrtí slovenského básníka Andreje Sládkoviče. Portrétní motiv doplňuje státní znak Československé...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1991 připomíná Karlovy Vary, významné lázeňské město s mimořádnou kulturní tradicí. Propojení městské architektury,...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1984 připomíná českého básníka a novináře Jana Nerudu, jednu z klíčových osobností české literatury 19. století. Emise vzdává hold autorovi,...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1985, vydaná k mistrovství světa v ledním hokeji v Praze. Foto ilustrační k dispozici více ks, vybrat si konkrétní kus můžete na prodejně.
Stříbrná pamětní mince z roku 1988 byla vydána u příležitosti světové výstavy poštovních známek PRAGA 88. Připomíná význam filatelie i postavení Prahy jako centra mezinárodních...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1987 připomíná zachování chovu koně Převalského v pražské zoologické zahradě. Působivý motiv klisny s hříbětem propojuje...
Stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 vydaná k 200. výročí narození významného slovenského básníka Jána Hollého. Pochází z období Československé socialistické republiky a...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1989 připomíná 150 let železniční dopravy na trati Břeclav–Brno. Výrazný motiv historické parní lokomotivy doplňuje státní znak a...
Stříbrná pamětní mince z roku 1964 připomíná 20. výročí Slovenského národního povstání. Emise zdůrazňuje význam tohoto ozbrojeného vystoupení proti nacistické okupaci a jeho...
Johann Ernst von Thun (1643–1709) pocházel z tyrolské větve rodu Thunů, který měl rozsáhlé državy také v Čechách a na Moravě. Studoval v Salcburku a v Římě, prošel kanovnickými místy v několika kapitulách a před zvolením působil jako biskup v Seckau.
Arcibiskupem se stal roku 1687. Nastupoval v době, kdy se střední Evropa vzpamatovávala z osmanského ohrožení a kdy církevní knížectví procházela hospodářským vzestupem opřeným o těžbu soli a kovů.
Stavební činnost byla jeho nejviditelnějším odkazem. Povolal architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, který pro něj navrhl kolejní kostel, Uršulinský kostel i Trojiční chrám. Salcburk tak získal soubor staveb, jenž mu dodnes určuje ráz.
Zvláštní pozornost věnoval péči o nemocné a chudé. Nechal vybudovat špitál svatého Jana, kde byla oddělena lůžka podle druhu onemocnění a působili tam školení lékaři. Na svou dobu šlo o zařízení mimořádné úrovně.
Podporoval také univerzitu a její knihovnu a dbal na vzdělání duchovenstva. Sám žil poměrně skromně a značnou část příjmů arcibiskupství směřoval na veřejné účely místo na dvorskou reprezentaci.
V politice se držel opatrné linie po boku císaře. Salcburk zůstal ušetřen válečných tažení a mohl se soustředit na vnitřní rozvoj, což jeho stavebním plánům velmi prospělo.
Zemřel v dubnu roku 1709 po dvaadvaceti letech vlády. Jeho nástupcem se stal František Antonín z Harrachu, který v podpoře stavitelství pokračoval.
Salcburk vděčí za svou pověst barokního města právě sledu arcibiskupů, mezi nimiž Johann Ernst zaujímá přední místo. Spojení stavebního rozmachu s péčí o vzdělání a zdravotnictví z jeho vlády činí jedno z nejplodnějších období v dějinách arcibiskupství.
