Mince Johanna Jakoba Khuen von Belasi
Mince Johanna Jakoba Khuen von Belasi pocházejí z let 1560–1586, kdy byl salcburským arcibiskupem a zemským knížetem. Mincovnictví bylo jeho velkou zálibou: salcburskou mincovnu dal přestavět, od roku 1561 ji vedl na vlastní účet a roku 1568 nechal razit tisícidukát o váze asi 3,5 kilogramu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Johann Jakob Khuen von Belasi (asi 1515–1586) pocházel ze starého jihotyrolského rodu Khuenů z Belasi, který byl roku 1573 povýšen do stavu říšských svobodných pánů. Studoval ve Freiburgu im Breisgau, roku 1530 se stal kanovníkem v Brixenu a roku 1555 členem salcburské kapituly. Současníci mu přiznávali zbožnost, horlivost ve víře a bezúhonný život.
Arcibiskupem byl zvolen 28. listopadu 1560, jedenáct dní po smrti Michaela z Kuenburgu, a musel přijmout volební kapitulaci, kterou mu předložila kapitula. Za jeho vlády začala v Salcbursku protireformace. Nepokoje sedláků v Pongau v letech 1564–1565 potlačil najatými žoldnéři a roku 1578 musel znovu zasáhnout proti vzpouře. Přestavěl hrad Hohenwerfen pro obranu proti palným zbraním, rozšířil silnici z Gollingu do Radstadtu a v letech 1571–1582 sídlil kvůli moru v Mühldorfu.
Roku 1579 jej postihla mrtvice a od roku 1580 mu pomáhal koadjutor Georg z Kuenburgu, jemuž roku 1582 přenechal správu. Zemřel v květnu 1586. Mincovnictví patřilo k jeho hlavním zájmům: salcburskou mincovnu dal přestavět a od roku 1561 ji už nepronajímal, ale provozoval na vlastní účet. Když se roku 1568 ženil bavorský vévoda Vilém, daroval mu tisícidukát o váze asi 3,5 kilogramu, největší salcburskou minci, která se nedochovala.
