Mince Julia Caesara
Mince Julia Caesara pocházejí z let 49–44 př. n. l., kdy po překročení Rubikonu vedl občanskou válku a vládl Římu jako diktátor. Patří k nim denár se slonem z doby války s Pompeiem i denáry z roku 44 př. n. l., na nichž se jako první žijící Říman objevil na mincích ražených v Římě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Julius Caesar (100–44 př. n. l.) se narodil 12. nebo 13. července roku 100 př. n. l. v patricijském rodu Juliů. Roku 63 př. n. l. byl zvolen nejvyšším knězem, pontifikem maximem. Roku 60 př. n. l. uzavřel s Pompeiem a Crassem neformální spojenectví zvané první triumvirát, které mu otevřelo cestu ke konzulátu a správě galských provincií.
V galských válkách, dokončených do roku 51 př. n. l., rozšířil římské území, vpadl do Británie a přemostil Rýn. Spojenectví s Pompeiem se mezitím rozpadlo. Kolem 10. ledna 49 př. n. l. překročil s jedinou legií Rubikon, hraniční řeku Itálie, a rozpoutal občanskou válku. Pompeia porazil 9. srpna 48 př. n. l. u Farsálu a poté zvítězil i nad jeho stoupenci.
Jako diktátor zavedl juliánský kalendář, usadil veterány v nových koloniích a rozšířil senát. Roku 44 př. n. l. přijal titul doživotního diktátora. Ze strachu, že se prohlásí králem, jej skupina senátorů vedená Brutem a Cassiem zavraždila 15. března 44 př. n. l. Jeho adoptivní dědic Octavianus, pozdější Augustus, se později stal prvním římským císařem.
Za války s Pompeiem razil Caesar mimo Řím denár se slonem šlapajícím na draka a jménem CAESAR, na druhé straně s obětním náčiním pontifiků, jejichž kolegiu od roku 63 př. n. l. předsedal. Roku 44 př. n. l. mu senát přiznal mimořádnou poctu: jako první žijící Říman se jeho portrét objevil na mincích ražených v Římě, s opisem CAESAR DICT PERPETVO nebo PARENS PATRIAE. O minci EID MAR, kterou po jeho zavraždění vydal Brutus, píše článek Julius Caesar a mince EID MAR: zrada, krev a zlato.
