Mince Julia Caesara
Julius Caesar (100–44 př. n. l.) patřil k nejvlivnějším postavám pozdní římské republiky. Vojevůdce, politik a spisovatel, který si podmanil Galii, zvítězil v občanské válce a získal doživotní diktaturu. Zavražděn byl v senátu o březnových idách roku 44 př. n. l.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Julius Caesar (100–44 př. n. l.) se narodil do starobylého patricijského rodu Juliů, který svůj původ odvozoval od bohyně Venuše. Přes urozený původ vyrůstal v poměrně skromných poměrech a jeho mládí poznamenaly krvavé boje mezi stoupenci Maria a Sully. Když se odmítl na Sullův rozkaz rozvést se svou ženou Cornelií, musel se na čas skrývat mimo Řím. Politickou dráhu pak zahájil jako kněz a soudní řečník a postupně stoupal po žebříčku římských úřadů.
Rozhodujícím krokem bylo spojenectví s Pompeiem a Crassem, známé jako první triumvirát, které mu roku 59 př. n. l. vyneslo konzulát. Poté převzal správu galských provincií a v letech 58 až 50 př. n. l. vedl tažení, jímž si podmanil celou Galii. Vlastní zprávu o těchto bojích sepsal v Zápiscích o válce galské.
Napětí se senátem vyvrcholilo roku 49 př. n. l., kdy Caesar překročil se svým vojskem řeku Rubikon a zahájil občanskou válku. Pompeia porazil u Farsálu, pronásledoval ho do Egypta a následně potlačil zbytky odporu v Africe a Hispánii. Z bojů vyšel jako neomezený vládce římského státu.
Jako diktátor prosadil rozsáhlé reformy: rozšířil senát, usadil vysloužilé vojáky v nových koloniích a zavedl juliánský kalendář, který v Evropě platil po celá staletí. Nechal také velkoryse přestavovat Řím a chystal tažení proti Parthům. Roku 44 př. n. l. přijal doživotní diktaturu, což řadu senátorů utvrdilo v obavě z návratu království.
O březnových idách, tedy 15. března roku 44 př. n. l., byl Caesar ubodán skupinou spiklenců vedenou Brutem a Cassiem. Jeho smrt republiku nezachránila. Po dalších letech bojů se moci ujal jeho adoptivní syn Octavianus a z římského státu se stalo císařství.
