Mince Juliana II. z Antiochie
Mince Juliana II. z Antiochie pocházejí z let 355–363. Antiochijská mincovna pro něj razila nejprve jako pro caesara Constantia II. a od roku 361 jako pro samostatného císaře: zlaté solidy, stříbrné siliquy i velký bronz s býkem, dvěma hvězdami a opisem SECVRITAS REI PVB, ražený i v dalších mincovnách.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Valeriána zachycuje římskou vojenskou symboliku prostřednictvím reverzu VIRTVS AVGG se dvěma stojícími postavami. Billonová mince z antiochijské mincovny je...
Antoninián císaře Valeriána připomíná zápas Římské říše o stabilizaci východních provincií během neklidného 3. století. Reverz s personifikací Východu předávající věnec císaři...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. z antiochijské mincovny spojuje výrazný paprskovitý portrét mladého vládce s postavou bohyně Pax. Certifikace NGC Ch VF podtrhuje...
Antoninián císaře Valeriána z antiochijské mincovny zachycuje na rubu Valeriána a jeho syna Galliena jako spoluvládce. Datovaný titulární opis zasazuje ražbu do roku 257, kdy...
Billonový antoninián císaře Galliena připomíná římské vítězství nad Germány. Reverz s Victorií předávající panovníkovi vítězný věnec zachycuje výraznou propagandistickou scénu z...
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie patří mezi typické ražby římského Orientu poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu byly určeny...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Julianus II. (asi 331–363), zvaný Apostata, se roku 355 stal caesarem, tedy mladším spolucísařem Constantia II., a v letech 361–363 vládl sám. Antiochie v Sýrii razila mince s jeho jménem po celé toto období. Za caesarství nesou opis D N IVLIANVS NOB CAES; vedle zlatých solidů a semissů vznikaly siliquy s hvězdou ve věnci a bronzy s typem FEL TEMP REPARATIO, na kterém voják probodává padajícího jezdce.
Jako samostatný císař má Julianus na mincích opis FL CL IVLIANVS P F AVG a vousy, které si nechal znovu narůst po vzpouře roku 360. Antiochie pro něj razila solidy s opisem VIRTVS EXERCITVS ROMANORVM, siliquy s Viktorií nebo sliby VOT X MVLT XX ve věnci, drobné bronzy s týmž nápisem a velký bronz, dnes označovaný AE1, s býkem, dvěma hvězdami a opisem SECVRITAS REI PVB. Býčí typ razily v letech 361–363 i další mincovny říše.
V Antiochii Julianus sám pobýval od 18. července 362 do 5. března 363, kdy odtud vyrazil na tažení proti Peršanům; v červnu 363 na něm zemřel. Pobyt provázely spory s obyvateli města: císař úředně stanovil cenu obilí a dovážel je z Egypta a jejich posměšky oplatil satirou Misopogon.
