Mince Justina I.
Justinus I. (asi 450–527) byl východořímským císařem v letech 518 až 527. Prostý voják z ilyrského venkova se propracoval až k velení palácové gardy a na trůn usedl v téměř sedmdesáti letech. Ukončil rozkol s Římem a připravil cestu svému synovci Justiniánovi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Justinus I. (asi 450–527) se narodil v chudé rolnické rodině ve vesnici Bederiana v Ilýrii, v oblasti dnešní Severní Makedonie. Jako mladík odešel spolu s dvěma druhy pěšky do Konstantinopole hledat obživu a vstoupil do vojska. Podle dobových zpráv neměl žádné vzdělání a psaní mu činilo potíže i v pozdějším věku.
Vojenská dráha se pro něj ukázala jako správná volba. Sloužil v císařské gardě zvané excubitores, osvědčil se v bojích a postupně stoupal, až se stal jejím velitelem. Tato funkce ho postavila do bezprostřední blízkosti trůnu a učinila z něj jednoho z nejmocnějších mužů dvora.
Když roku 518 zemřel bezdětný císař Anastasius I., rozhořel se boj o nástupnictví. Justinus dokázal využít svého postavení i prostředků svěřených mu na podplacení jiného kandidáta a nechal se provolat císařem. Bylo mu tehdy přibližně osmašedesát let.
Jeho vláda přinesla obrat v náboženské politice. Zatímco předchůdci podporovali učení odmítané Římem, Justinus se přiklonil ke chalkedonskému vyznání a roku 519 ukončil takzvané akakiánské schizma, které rozdělovalo východní a západní církev bezmála čtyřicet let.
Zásadní roli u dvora hrál jeho synovec Petrus Sabbatius, kterého císař adoptoval a který přijal jméno Justinián. Vzdělaný a energický mladík postupně přebíral rozhodování ve státních záležitostech a stal se skutečným strůjcem politiky posledních let vlády.
Justinus zemřel v srpnu roku 527, krátce poté, co synovce oficiálně přijal za spoluvládce. Justinián pak vládl téměř čtyřicet let a jeho panování bývá považováno za vrchol dějin východořímské říše. Justinus je proto v dějinách připomínán především jako muž, který mu připravil půdu.
