Mince Justina I.
Mince Justina I. pocházejí z let 518–527, kdy vládl východořímské říši a založil dynastii, z níž vzešel jeho synovec Justinián I. Zlatou měnu tvořil solidus a jeho třetina tremissis; tremisse s Justinovým jménem razili i barbarští králové na západě, například burgundský král Zikmund.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Justinus I. (asi 450–527) se narodil v rolnické rodině v osadě Bederiana nedaleko dnešního Niše v provincii Dardania. Mluvil latinsky a řecky jen chabě. S dvěma druhy odešel z chudého kraje do Konstantinopole, kde vstoupil do nově založené palácové gardy excubitorů. Vyznamenal se v bojích s Isaury a Peršany a za císaře Anastasia I. se stal velitelem palácové gardy.
Po Anastasiově smrti v noci z 8. na 9. července 518 jej rada zvolila císařem, ačkoli mu bylo asi 68 let; peníze, které dostal na podplacení stoupenců jiného kandidáta, použil pro sebe. Manželka Lupicina přijala jako císařovna jméno Eufemie. Nejbližším rádcem se stal synovec Petrus Sabbatius, kterého adoptoval a dal mu jméno Iustinianus.
Justinus pevně zastával chalkedonské vyznání a ukončil akakiovské schizma mezi římskou a konstantinopolskou církví. Roku 526 zničilo Antiochii zemětřesení. Ke konci vlády převzal většinu rozhodování Justinián: Justinus jej jmenoval spoluvládcem a 1. dubna 527 nástupcem. Zemřel 1. srpna 527.
Zlatou měnu tvořil solidus, ražený od Konstantina Velikého v hmotnosti 1/72 římské libry, tedy asi 4,5 gramu, a jeho třetina tremissis, kterou zavedl Theodosius I. Justinus na rubu zlatých mincí nahradil pohanskou bohyni Viktorii archandělem Michaelem: solidy nesou na líci poprsí císaře zpředu v přilbě s kopím a štítem, na rubu anděla s dlouhým křížem a opisem VICTORIA AVGGG. Tremisse s jeho jménem razily i barbarské říše na západě: burgundský král Zikmund na ně přidal svůj monogram a další napodobeniny vznikaly v Galii.
