Mince Karla Fridricha Bádenského
Mince Karla Fridricha Bádenského pocházejí z let 1738–1811, kdy tento panovník vládl Bádensku nejprve jako markrabě, od roku 1803 jako kurfiřt a od roku 1806 jako první bádenský velkovévoda. Za jeho vlády se bádenské země roku 1771 opět spojily a v napoleonském období výrazně rozrostly.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Karel Fridrich Bádenský (1728–1811) se narodil 22. listopadu 1728 v Karlsruhe jako syn dědičného prince Fridricha a Amálie Nasavsko-Dietzské. Roku 1738 zdědil po dědovi markrabství Bádensko-Durlašsko a samostatně vládl od roku 1746. Roku 1751 se oženil s Karolínou Luisou Hesensko-Darmstadtskou, po jejím úmrtí uzavřel roku 1787 morganatický sňatek s Luisou Karolinou Geyer von Geyersberg.
Roku 1771 zdědil po vymření katolické linie markrabství Bádensko-Bádensko a po staletích opět sjednotil bádenské země. Patřil k příkladům osvícených panovníků: podporoval školy, univerzity, soudnictví, úřednictvo i hospodářství, roku 1767 zakázal mučení a roku 1783 zrušil nevolnictví. S architektem Friedrichem Weinbrennerem dal Karlsruhe klasicistní podobu.
V napoleonském období získalo Bádensko díky ministru Sigismundu von Reitzensteinovi Kostnické biskupství, pravobřežní části biskupství basilejského, štrasburského a špýrského i Breisgau a Ortenau. Roku 1803 se Karel Fridrich stal kurfiřtem, roku 1806 vstoupil do Rýnského spolku a přijal titul velkovévody. Zemřel 10. června 1811 v Karlsruhe a nástupcem se stal jeho vnuk Karel.
Bádenská mincovna vznikla roku 1732 v budově u karlsruhského zámku a o dva roky později byla kvůli bezpečí přestěhována za hradby Durlachu.
