Mince Karla Fridricha Bádenského
Mince Karla Fridricha Bádenského pocházejí z let 1738–1811, kdy tento panovník vládl Bádensku nejprve jako markrabě, od roku 1803 jako kurfiřt a od roku 1806 jako první bádenský velkovévoda. Za jeho vlády se bádenské země roku 1771 opět spojily a v napoleonském období výrazně rozrostly.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a křížící se prapory symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Zlatý sedmihradský dukát Františka I. Štěpána Lotrinského vznikl roku 1760 v mincovně Karlsburg. Portrétní ražba s císařskou titulaturou a korunovaným dvouhlavým orlem...
Karel Fridrich Bádenský (1728–1811) se narodil 22. listopadu 1728 v Karlsruhe jako syn dědičného prince Fridricha a Amálie Nasavsko-Dietzské. Roku 1738 zdědil po dědovi markrabství Bádensko-Durlašsko a samostatně vládl od roku 1746. Roku 1751 se oženil s Karolínou Luisou Hesensko-Darmstadtskou, po jejím úmrtí uzavřel roku 1787 morganatický sňatek s Luisou Karolinou Geyer von Geyersberg.
Roku 1771 zdědil po vymření katolické linie markrabství Bádensko-Bádensko a po staletích opět sjednotil bádenské země. Patřil k příkladům osvícených panovníků: podporoval školy, univerzity, soudnictví, úřednictvo i hospodářství, roku 1767 zakázal mučení a roku 1783 zrušil nevolnictví. S architektem Friedrichem Weinbrennerem dal Karlsruhe klasicistní podobu.
V napoleonském období získalo Bádensko díky ministru Sigismundu von Reitzensteinovi Kostnické biskupství, pravobřežní části biskupství basilejského, štrasburského a špýrského i Breisgau a Ortenau. Roku 1803 se Karel Fridrich stal kurfiřtem, roku 1806 vstoupil do Rýnského spolku a přijal titul velkovévody. Zemřel 10. června 1811 v Karlsruhe a nástupcem se stal jeho vnuk Karel.
Bádenská mincovna vznikla roku 1732 v budově u karlsruhského zámku a o dva roky později byla kvůli bezpečí přestěhována za hradby Durlachu.





