Mince Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského

Mince Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského pocházejí z let 1735–1780. Za jeho vlády razil mincovní komisař Johann Philipp Graumann zlaté pistole, podle vévody zvané karldory, a roku 1763 přešlo knížectví ke konvenční stopě, kterou tolarové díly uvádějí nápisem XX nebo XL EINE FEINE MARCK.

Řazení produktů

1 položek celkem

Výpis produktů

lot 699385d3d70e7628d0a70f33 images mlpnu5nn7ebailwr (1)
2 999 Kč

Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.

7537

Ovládací prvky výpisu

1 položek celkem

Třetinový tolar Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského z roku 1768Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1713–1780) se narodil 1. srpna 1713 v Brunšviku jako nejstarší syn vévody Ferdinanda Albrechta II. a Antoinetty Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelské; kmotry mu byli císař Karel VI. a švédský král Karel XII. Roku 1733 se oženil s Filipínou Šarlotou, sestrou pruského korunního prince Fridricha, který si téhož roku vzal Karlovu sestru Alžbětu Kristýnu. Sloužil v císařském vojsku a v září 1735 po nečekané smrti otce převzal vládu.

S ministrem Heinrichem Bernhardem Schraderem ze Schliestedtu prosazoval osvícenské a merkantilistické reformy. Roku 1745 založil Collegium Carolinum, dnešní Technickou univerzitu v Brunšviku, roku 1747 porcelánku ve Fürstenbergu a zavedl požární pojištění. Roku 1753 přenesl sídlo z Wolfenbüttelu do Brunšviku a roku 1770 se knihovníkem ve Wolfenbüttelu stal Gotthold Ephraim Lessing.

Od Vídně se postupně odpoutával a v sedmileté válce stálo knížectví na straně Pruska. Finance však neudržel a roku 1773 musel přenechat vládní záležitosti nejstaršímu synovi Karlu Vilémovi Ferdinandovi. Roku 1776 uzavřel s Velkou Británií smlouvu o pronájmu vojska pro válku v Americe a za oceán odešlo 4 000 brunšvických vojáků. Zemřel 26. března 1780 v Brunšviku a je pohřben v kryptě brunšvického dómu.

Roku 1741 jmenoval vévoda Johanna Philippa Graumanna komisařem, který měl zvýšit příjmy a oživit obchod; Graumann dal razit zlatou pistoli, podle vévody zvanou karldor, a později vytvořil pruskou mincovní stopu z roku 1750. Roku 1763 přistoupil Brunšvik spolu se Saskem a Hannoverem ke konvenční stopě. Brunšvické dvoutřetinové a třetinové tolary proto nesou nápis XX nebo XL EINE FEINE MARCK, tedy kolik kusů se razilo z kolínské hřivny ryzího stříbra, a na rubu skákajícího koně s heslem NUNQUAM RETRORSUM.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet