Mince Karla I. Rumunského
Karel I. Rumunský (1839–1914), známý jako Carol I., byl rumunským knížetem od roku 1866 a prvním rumunským králem od roku 1881. Pocházel z rodu Hohenzollern-Sigmaringen. Za jeho vlády Rumunsko vybojovalo nezávislost a budovalo železnice i nové instituce. Po jeho smrti převzal trůn Ferdinand I.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý československý dukát připomíná milénium svatého Václava a tisícileté výročí vyjádřené letopočty 929–1929. Jde o ražbu z roku 1973 s postavou světce na jedné straně a...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Reprezentativní sada oběžných mincí České republiky z roku 2012 v provedení proof představuje vrchol české mincovní kvality. Součástí je i stříbrná pamětní medaile s motivem...
Ročníková sada oběžných mincí ČR z roku 2011 v kvalitě proof doplněná stříbrnou medailí s portrétem Emy Destinnové podle bankovky 2000 Kč, v limitovaném nákladu 3500...
Sada oběžných mincí ČR z roku 2010 v kvalitě proof nabízí nejen špičkové provedení každodenních platidel, ale i stříbrnou medaili s motivem vzácné bankovky 5000 Kč. Foto...
Sběratelská sada oběžných mincí České republiky z roku 2009 v kvalitě proof představuje elegantní spojení národní měny a symbolu české státnosti. Luxusní provedení od České...
Ročníková sada mincí ČR 2008 v kvalitě proof doplněná stříbrnou medailí k 15. výročí české měny a České mincovny, v elegantním červeném balení. Foto ilustrační některé mince...
Ročníková sada českých oběžných mincí z roku 2000 obsahuje jedenáct mincí v provedení proof, včetně obou tehdejších typů 10 Kč a 20 Kč tedy i velmi vzácné 10 koruny s motivem...
Tematická sada českých oběžných mincí ročníku 1998 připomíná vítězství hokejové reprezentace na zimních olympijských hrách v Naganu. Obsahuje devět tehdejších nominálů od 10...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1926 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Karel I. Rumunský (1839–1914) byl rumunským knížetem od roku 1866 a prvním králem moderního Rumunska od roku 1881. Narodil se 20. dubna 1839 v Sigmaringenu do rodu Hohenzollernů. Jeho rodiči byli Karel Anton a Josefína Bádenská.
Před příchodem do Rumunska získal vojenskou zkušenost v pruské armádě. Roku 1866 byl povolán na rumunský trůn po sesazení Alexandra Ioana Cuzy. Nová ústava vytvořila rámec dědičné monarchie, ve které měla nová dynastie zajistit trvalejší panovnické nástupnictví.
Za války v letech 1877–1878 se Rumunsko zapojilo do bojů proti Osmanské říši. Karel působil ve vojenském velení a země dosáhla mezinárodního uznání nezávislosti. V roce 1881 byla vyhlášena královstvím a Karel s manželkou Alžbětou přijal královskou korunu.
Jeho dlouhé panování provázel rozvoj státních institucí, železnic a dalších dopravních staveb. Podporoval výstavbu královského zámku Peleș v Sinaie, který se stal sídlem dynastie. Modernizace země zahrnovala hospodářské projekty i upevňování nového státního postavení v evropské politice.
Roku 1869 se oženil s Alžbětou z Wiedu. Jejich jediná dcera Marie zemřela v dětském věku, a nástupnictví proto pokračovalo v boční větvi Hohenzollernů. Ferdinand byl synem Karlova staršího bratra Leopolda.
Karel a Alžběta měli jedinou dceru, která zemřela v dětství. Následnictví proto přešlo k jiné větvi rodiny. Na počátku první světové války roku 1914 se řešilo, jaký směr má Rumunsko zvolit. Král zemřel 10. října 1914 podle gregoriánského kalendáře; trůn převzal synovec Ferdinand.
