Mince Karla I. Rumunského
Karel I. Rumunský (1839–1914) pocházel z německého rodu Hohenzollern-Sigmaringen. Roku 1866 byl zvolen rumunským knížetem, v rusko-turecké válce vybojoval zemi uznání nezávislosti a roku 1881 se stal prvním rumunským králem. Vládl celých 48 let, déle než kterýkoli jiný rumunský panovník.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Karel I. Rumunský (1839–1914) se narodil 20. dubna 1839 v Sigmaringenu jako druhý syn knížete Karla Antonína Hohenzollernsko-Sigmaringenského. Prošel kadetní školou v Münsteru a dělostřeleckou školou v Berlíně a jako pruský důstojník bojoval roku 1864 v prusko-dánské válce. Když rumunští politici roku 1866 svrhli knížete Alexandra Ioana Cuzu, hledali panovníka z ciziny a s podporou francouzského císaře Napoleona III. zvolili právě jeho.
Kvůli napětí mezi Pruskem a Rakouskem cestoval do nové vlasti inkognito, se švýcarským pasem na cizí jméno. V květnu 1866 vstoupil do Bukurešti a přísahu složil francouzsky, protože rumunsky ještě neuměl; jazyk se brzy naučil a přijal rumunský tvar jména Carol. Ještě téhož roku přijal parlament novou ústavu, která z něj učinila konstitučního panovníka. Roku 1869 se oženil s Alžbětou z Wiedu, známou jako spisovatelka Carmen Sylva.
Za rusko-turecké války 1877–1878 velel spojeným rumunským a ruským vojskům při obléhání bulharského Plevenu. Rumunsko vyhlásilo roku 1877 nezávislost, kterou o rok později uznal berlínský kongres, a získalo severní Dobrudžu s přístupem k Černému moři. Roku 1881 se stalo královstvím a Karel byl korunován ocelovou korunou, ukutou z ukořistěného tureckého děla. Jediná dcera Marie zemřela roku 1874 ve třech letech.
Za jeho vlády vznikly železnice, most přes Dunaj u Cernavody i zámek Peleș v Sinaii, zemi však otřásla i železniční aféra se Strousbergovými dluhopisy a roku 1907 krvavě potlačené rolnické povstání. Roku 1883 tajně připojil Rumunsko ke spojenectví s Rakousko-Uherskem. Po vypuknutí první světové války však korunní rada prosadila neutralitu. Karel zemřel 10. října 1914 a trůn převzal synovec Ferdinand, určený za dědice už roku 1886.
