Mince Karla IV. Španělského
Mince Karla IV. Španělského pocházejí z let 1788–1808, kdy vládl Španělsku a jeho americkým državám. Nejznámější jsou stříbrné osmirealy, takzvané španělské dolary, z mincoven v Mexiku, Potosí a Limě, s jeho poprsím a korunovaným znakem mezi Herkulovými sloupy. Obíhaly po celém světě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Karel IV. Španělský (1748–1819) se narodil 11. listopadu 1748 v Portici u Neapole jako druhý syn Karla III., tehdy krále Neapole a Sicílie, a Marie Amálie Saské. Starší bratr Filip byl pro epilepsii z nástupnictví vyloučen. Roku 1765 se oženil se sestřenicí Marií Luisou Parmskou a po otcově smrti v prosinci 1788 nastoupil na španělský trůn. Přezdívali mu el Cazador, Lovec.
Vládnutí ponechával manželce a jejímu oblíbenci Manuelu Godoyovi, původně důstojníku královské stráže, který se roku 1792 stal prvním ministrem. Král se věnoval lovu, umění a hudbě: hrál na housle, pro dvůr koupil kvarteto Stradivariho nástrojů a portrétoval ho Francisco Goya. Po popravě Ludvíka XVI. vedlo Španělsko válku s Francií, pak se k ní přidalo a připojilo se ke kontinentální blokádě, po porážce u Trafalgaru roku 1805 se však od spojenectví odvrátilo.
Následník Ferdinand, kterého otec nesnášel, neuspěl se spiknutím v Escorialu roku 1807. V březnu 1808 vypuklo v Aranjuezu povstání, Godoy byl zatčen a Karel abdikoval ve prospěch syna. Napoleon pak přiměl oba Bourbony vzdát se trůnu v Bayonne a korunu dal Josefu Bonapartovi. Karel dožil v exilu s manželkou a Godoyem a zemřel v lednu 1819, krátce po manželce.
Hlavní stříbrnou mincí byl osmireal neboli peso, ražený od roku 1772 tak, že se jich z kastilské hřivny stříbra razilo osm a půl. Hlavními americkými mincovnami byly Potosí, Lima a Mexiko, menšími Bogotá, Popayán, Guatemala a Santiago; americké ražby se od španělských odlišují Herkulovými sloupy na rubu. Španělský dolar se stal vzorem pro americký dolar i pro řadu latinskoamerických a asijských měn a ve Spojených státech byl zákonným platidlem až do roku 1857.





